Ačkoli to není nic veselého, je nutné říct, že Češi nejsou žádní střízlíci. Podle údajů patří naopak k největším „otesánkům“ Evropy. Nadváhou trpí každý pátý Čech, vysloveně obézní je každý desátý. Důvodů je mnoho, ale největší je ten, že se Češi nehýbou.
„Na čtyřicet procent dospělých u nás se nevěnuje žádné sportovní ani rekreační pohybové aktivitě,“ uvádí odborníci. Další z hlavních příčin problému je právě zmíněné přejídání.
Co k němu lidi vede? V prvé řadě stres a emoční vypětí. „Možná máte pocit, že jídlem zaženete všechny strasti a splíny. Ale hned poté, co se tak na chvíli stane, dostanete výčitky z toho, co jste udělali. A začnete se bát nabraných kil,“ varuje nutriční poradkyně Joanna Oates. Výsledkem nebývají jen deprese a ztráta sebevědomí, ale mnohdy také poruchy příjmu potravy, nejčastěji bulimie.
Nezahlcujte se nekvalitním jídlem
Dalším důvodem je zaměření dnešní doby na stoprocentní výkon. Kvůli snaze nezanedbat práci ani rodinu nemají lidé přes den čas se najíst. Maximálně zhltnou nějakou rychlovku. „Nejhorší je doplňovat energii a zahánět hlad sušenkami a cukrovinkami. Sice to na chvíli zasytí, ale tělo trpí,“ upozorňuje na častý nešvar psycholog Thomas Ruthledge.
Druhým extrémem je, že lidé naopak přes den nejedí vůbec nic. Večer si pak dají normální porci čehokoli, ale ta je úplně zaplní. Navíc tloustnou. „Tělo si navykne na to, že dostává potravu jenom jednou denně. A místo, aby ji zpracovávalo, uloží ji na horší časy,“ zdůvodňuje odborník.
Výhodou není ani zvyk jíst s přáteli. Organismus každého tvora totiž potřebuje něco jiného. „Když se ale domlouváte s partou, často podlehnete stravovacím návykům ostatních,“ upozorňuje Joanna Oates. A nedej bože, když kamarádi milují fast foody. Je velmi lehké jim podlehnout. A pak už je pozdě bycha honit...
Jezte jenom, když máte vážně hlad
Co ale s tím? Základem je naučit se poznat, kdy máte skutečně hlad a kdy je jídlo jenom náhražkou něčeho jiného. „K tomu, abyste signály lépe zmapovali, může dobře posloužit metoda škálování,“ uvádí se na stránkách společnosti STOB (Stop obezitě) a výklad pokračuje: „To, jak velký mám hlad, mohu lidé ohodnotit pomocí škály 0 až 10, kdy 0 říká, že aktuálně vůbec nepociťuji hlad a 10 značí, že mám hlad naopak obrovský, vlčí. To samé lze udělat při zkoumání pocitu sytosti a plnosti před, během či po jídle.“
Když se pokaždé, než něco sezobnete, zamyslíte a zhodnotíte míru svého hladu, dokážete se snáz ovládnout. Někdo to ale nedokáže. Pak je důležité soustředit se na pravidelnost jídla, jeho množství a nutriční hodnotu. „Jezte malé porce až pětkrát denně. Musí mít dostatek bílkovin, zdravých tuků, a dokonce i cukrů,“ radí odbornice.
Pokud se budete přecpávat nekvalitními potravinami, škodíte svému zdraví, stejně jako naopak hladověním.
Nevědomé zobání
Spousta lidí praktikuje takzvané nevědomé nebo neuvědomělé přejídání. Hodně se tak děje třeba ve chvíli, kdy pracují na počítači. Sice nemají hlad, ale při přemýšlení nebo zadávání úloh neustále něco zobají – brambůrky, semínka, oříšky. Cokoli. Za jídlo to ale nepovažují, protože si to vlastně ani nevychutnávají. A tak se potom najedí znovu a pořádně.
Tady nejde dělat nic jiného, než si to prostě zakázat a místo jídla třeba upíjet čaj. Nejprve to bude trochu bolet, ale po krátkém čase zjistíte, že už tuto berličku ani nepotřebujete.
