Vzrůstající počet infarktů
Venkovní mráz zužuje tepny, zvyšuje krevní tlak i riziko ucpání cév a způsobuje poruchy srdečního rytmu. Teplotní propad o zhruba 10 °C zvedá podle odborníků počet srdečních příhod asi o 7 procent. A jak podle statistik vypadá typický pacient s infarktem? Je mu nad šedesát let, trpí vysokým krevním tlakem, má vysokou hladinu cholesterolu, kouří, je obézní a léčí se i s dalšími chronickými nemocemi.
Pocítí-li takový člověk dušnost, nadměrnou únavu, tendence k omdlévání a bolest na hrudi, je na čase okamžitě volat záchranku. Jestliže dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny od prvních příznaků, má 96procentní šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu, jen s malou jizvou na srdci.
Infarkt? Nejvíce kritická jsou lednová pondělní rána, říká profesor Ošťádal |
Dehydratovaná pokožka
Zima je náročná i pro naši pleť, která je vystavena nepříznivým vnějším vlivům. Netýká se to jen ledového větru nebo mrazu, ale i častých přechodů z chladných venkovních prostor do přetopených místností, kde je navíc snížená vlhkost vzduchu.
V zimě je proto důležité pečovat o pleť důsledněji než v jiných obdobích roku. Lehké krémy je třeba vyměnit za hutnější výživné rok přípravky, které obsahují ceramidy (tuky). Odborníci doporučují i vyživující séra, dále pak přípravky s obsahem antioxidantů, nejrůznější hydratační a vyživující pleťové masky.
Pekelné období pro astmatiky
Přechod z tepla do zimy nebo mrazivé teploty představují zátěž pro plíce a průdušky, což dvojnásob pociťují pacienti trpící astmatem bronchiale.
Pomohou vám tato pravidla:
1. Snažte se své astma udržovat pod kontrolou pomocí léků.
2. Víte-li, že vám chlad nedělá dobře, aplikujte si předtím, než půjdete ven, jednu až dvě dávky z inhalátoru. Ten mějte s sebou i po celou dobu procházky.
3. Vhodně se oblečte. Šálou si venku zakryjte krk, ústa i nos, vdechovaný vzduch tak bude o poznání teplejší.
Šest zajímavých věcí, které se stanou s vaším tělem, když je venku zima |
Zhoršující se bolesti kloubů
Nízké teploty ovlivňují citlivost nervových vláken v kloubním pouzdru, takže s příchodem zimy se bolestivé projevy stupňují.
Připočteme-li k tomu i sníženou fyzickou aktivitu plus zvýšený příjem energeticky vydatných jídel a s tím související nadváhu, je jasné, že taková kombinace kloubům nijak neprospívá. Proto bychom měli o klouby v tomto období více pečovat, mimo jiné také tím, že se budeme hýbat, a to pokud možno pravidelně, byť třeba za okny zrovna duje severák.
Jestliže se nehýbeme, kloubní chrupavka strádá nedostatkem živin. Není ovšem nutné podávat bůhvíjaké výkony, stačí i obyčejná procházka, ale nejlépe každý den. Při bolestech si můžeme pomoct i různými přírodními prostředky, třeba zázvorovým obkladem (nastrouhaný zázvor v gáze).
