„Kdyby jen to, já už neoblékl ani kvádro! Do divadla jsem chodil v kalhotách a košili, což se doma nesetkalo zrovna s nadšením. Kromě toho mě trápil vysoký krevní tlak i cholesterol a sehnout se přes tu mou ‚pneumatiku‘ byl leckdy nadlidský výkon. A to ani nemluvím o úšklebných pohledech při plavání v bazénu,“ vybavuje si Vladimír.
Když se mu ručička váhy ustálila na sto čtyřech kilech, rozhodl se jednat. Inspirací se mu stala kamarádka jeho ženy, která přebytečné kilogramy shodila díky výživové poradně. „Nějaké ty diety mám za sebou, ale vždy skončily jojo efektem a kily navíc. Proto jsem se rozhodl zajít za Jindřiškou Ulrychovou do výživové poradny a hubnout pod jejím dohledem.“
Byl morbidně obézní. Za dva roky shodil Vladimír téměř 90 kilo |
Jedno pivko denně stačí
A děly se věci. „Probrali jsme mé problémy, zvyky, životní styl i stravování. Na základě krevních testů mi pak sestavila jídelníček na míru. Překvapilo mě, že to nebyla vyloženě dieta, ale přesně vyvážená strava bez jakéhokoliv náznaku hladovění. Guláš, pečený bůček, tlačenku, utopence nebo chleba se sádlem zkrátka nahradilo drůbeží maso, ryby či králík.“
„Výsledek? Za půl roku bylo dvacet kilo dole! A váhu si navíc delšími procházkami se psem a pravidelným plaváním držím dodnes. Jasně, že si dám občas něco oblíbeného z minula, ale už nesním tu čokoládu celou, jen kousek. Jedno pivko denně mi bohatě stačí a na grilovačce s přáteli si připravuju maso se zeleninou,“ vypráví sympatický muž, kterému redukce váhy velmi prospěla.
A jakým jídlem Vladimírovi voní vzpomínky na dětství? „Vyrůstal jsem s rodiči a babičkou v rodinném domku se zahradou, kde bylo vždy co sklízet. Na jaře ředkvičky, hrášek, v létě jahody, třešně, maliny a na podzim hrušky a jablka. To bylo vůní. Co se nesnědlo, uchovalo se na zimu v podobě marmelád, kompotů a zavařených okurek. Kuchyň mě vždycky přitahovala a na zavařování jsem se jako kluk sám rád podílel,“ usmívá se muž narozený ve znamení Lva. A k tomu přidává i pár dalších ohlédnutí.
Mám postavu kováře
„Figuru mám po dědečkovi, tedy silnější, robustnější a menší. O štíhlosti, ale ani obezitě se však mluvit nedá. Mám široká ramena a hrudník, prostě jsem takový kovář. V mládí jsem se věnoval sportu, jezdil ven na čundry, prožíval své první lásky. Spojovala nás příroda a na nějakou tu ‚vadu na kráse‘ se nekoukalo. Vždyť nikdo není dokonalý a každému se líbí něco jiného,“ myslí si Vladimír.
Do svazku manželského vstoupil už před mnoha lety. Přestože hodně fyzicky pracoval, staral se o chalupu a se ženou vychovávali syna Vladimíra, s přibývajícími léty se mu začala nadbytečná kila vršit. Dnes je samozřejmě rád, že se jich dokázal zbavit.
„Cítím se zase jako ryba ve vodě. Spousta zdravotních problémů úplně zmizela a s nimi léky na tlak a vysoký cholesterol. Tkaničky u bot si zavážu jedna dvě, schody klidně vyběhnu. Dlouhé výlety s rodinou do přírody pro mě už nejsou utrpením, ale radostí. A taky jsem potěšil manželku, protože teď v pohodě obléknu i ta vánoční trika.“
Zajímavosti o VladimíroviOdkud: Mladá Boleslav |
