Vzpomínáte si na chvíle, kdy jste se jako malí ponořili do nějaké činnosti, která vás bavila? V takových momentech jste přestávali vnímat čas a doslova jste splynuli s tvořivou a hravou energií.
Nemuseli jste při tom přemýšlet, jestli je daná aktivita pro vás vhodná, přínosná, užitečná... Stačilo naslouchat intuici, jež vás neomylně vedla k tomu, co vás lákalo a dávalo vám smysl. Zkrátka jste uměli být šťastní.
Později se však ve vašem životě začaly objevovat různé „rušiče“, které kousek po kousku nahlodávaly oázu radosti a klidu uvnitř vašeho nitra, až jste jednoho dne zjistili, že z ní nezůstal kámen na kameni.
Je třeba, abychom svou mysl a tělo opět naučili, jak se o nás postarat a chránit nás. Toho lze dosáhnout cíleným a pravidelným vystupováním z pohodlí našich životů a konfrontací s diskomfortem a zátěží.