Příběh Dagmary Nikdy nebudu babičkou
Myslím si, že nejsem žádná špindíra. Doma gruntuju vždy jednou týdně ve velkém, průběžně poklízím každý den. Ale to, co jsme zažili s manželem na návštěvě u synovy nové partnerky, mě přinejmenším šokovalo.
Proč mít doma vygruntováno?Soustředění: Mnoho lidí nedokáže doma nic kloudného udělat, když je kolem nich nepořádek. Nechat špinavé nádobí ve dřezu a jít se koukat na televizi? To každý nezvládne. Pohyb: Kdo pobíhá po obydlí s vysavačem a hadrem v ruce, ten nemusí do posilovny. Uklízení je forma pohybové aktivity, která vám možná nevybuduje tělo kulturisty, ale třeba starší lidi udrží v dobré kondici. Spánek: Přemýšleli jste někdy nad tím, proč byste si měli ráno ustlat, když jste celý den pryč a do ložnice přijdete zase až večer? Američtí vědci zjistili, že těm, co tak učiní, se spí až o 20 % lépe. Usínat v čistě povlečené posteli dokonce označuje za „slast“ až 70 % Američanů. Zdraví: Tušili jste, že nepořádek přispívá k depresím? A že kdo víc gruntuje, toho méně často skolí infarkt? I to vyšlo z několika průzkumů, |
Jsem samozřejmě šťastná, že si syn našel přítelkyni. Vyprávěl nám o ní dost dlouho, pouze v superlativech, takže když pak oznámil, že nás zve dotyčná na večeři k ní domů, byla jsem dost překvapená a nervózní zároveň.
Není to zrovna klasika, přece syn většinou bere potenciální ženu představit k rodičům, ne naopak. Ale dalo se čekat, že toto bude jiné, synova dívka je o několik let starší, navíc velmi úspěšná manažerka. Těch nezvyklých věcí je však kolem ní víc.
Vstoupili jsme do moderního bytu, který byl tak minimalisticky zařízen, že ani na lince, kde sotva dovařila, nebylo prakticky nic. Nebylo mi tam dvakrát příjemně, vše bílé a sterilní. Ale jídlo se jí povedlo, o tom žádná.
Než jsem se stihla nabídnout, že pomůžu s nádobím, slečna vyskočila od stolu a pustila se do akce. Umyla nádobí, linku, sporák, vyčistila troubu, poté přinesla několik druhů vysavačů a čistidel, kterými zvelebila jídelní stůl a jeho okolí.
Syn se s námi snažil během toho konverzovat a tvářil se, že je to normální, ale mně to tak nepřišlo. Ono taky když vám někdo vysává kolem hlavy a bere z ruky skleničku, ze které pijete, jen aby ji vyleštil, podle mě normální není.
Odcházela jsem s rozporuplnými pocity, takhle jsem si budoucí snachu nepředstavovala. I s ohledem na syna, který je spíš bohém a na uklízení nikdy nebyl. Taky jsem si říkala, jak by asi jednou mohla mít kolem sebe děti – ty přece drobí, vylévají pití a dělají nepořádek, to by jim místo hraček dala rovnou smetáčky?
Ženy za hranicí normálnosti. Nejen u nákupu a úklidu zařazují zpátečku |
Snažila jsem se o tom promluvit se synem, ale ten je do ní tak zamilovaný, že to nevidí. Neuvědomuje si, že taková osoba bude pěkný pedant, že je možná nemocná. Nesoudím to jen z té jedné návštěvy, už jsem měla tu čest víckrát.
A též jsem vnímala, jak zděšená byla, když se ocitla u nás. Tajně si leštila vidličku ubrouskem, pomalu nic nesnědla a vypadalo to, že se štítí i napít. A to jsem před její návštěvou důkladně uklízela…
Je to pár dnů, co se syn zmínil, jak je to s těmi případnými potomky. Nebudou, ona je nechce. A důvod? Hádala jsem správně, děcka dělají nepořádek. Syn se tomu jen smál, je z ní tak očarovaný, že toto neřeší. Já však zoufám. Jediné dítě a neudělá ze mě babičku jen kvůli pár drobkům? Pravda, je to jeho život, ale bojím se, že by toho jednou mohl litovat.
Dagmara (52)
Co by měla Dagmara dělat? Hlasujte v anketě na další straně.
