Projevy úzkostné poruchy se snadno zaměňují za příznaky deprese, ale jde o dva různé psychické problémy. Matoucí může být, že se mnohdy překrývají. Až polovina lidí s klinickou depresí trpí zároveň i úzkostnou poruchou. Úzkost jako taková je však častější, podle Světové zdravotnické organizace jí někdy v životě trpí asi 18 procent dospělých lidí. Klinická deprese někdy v životě postihne asi pět procent lidí.
Úzkostné poruchy se v zásadě dělí do tří typů. Zaprvé fobické úzkostné stavy, to znamená obavy ze zcela běžných věcí a situací. Patří sem třeba klaustrofobie, kdy se děsíme uzavřených prostor, arachnofobie, tedy hrůza z pavouků, aj.
Úzkost jako civilizační nemoc. Pět kroků, jak si můžeme pomoct sami |
Zadruhé obsedantně–kompulsivní porucha nás nutí k jakýmsi rituálům, bez kterých „by se stalo něco strašného“. Lidé si například stále a úporně drhnou ruce, scházejí z chodníku výhradně levou nohou apod. Jiné úzkostné poruchy zahrnují například panickou poruchu, ale i smíšenou úzkostně–depresivní poruchu. Každý typ chorobné úzkosti si zaslouží pozornost psychiatra.
Nejčastějšími příznaky úzkostné poruchy jsou potíže se soustředěním kvůli neklidu nebo překotným myšlenkám, potíže s usínáním nebo se spánkem v důsledku opakujících se myšlenek, závratě, trávicí potíže, zvýšená srdeční frekvence, vysoký krevní tlak, silné pocení, svalové napětí nebo dušnost. Neměli bychom je přehlížet.
Panická ataka
Výrazným projevem úzkostné poruchy je panická ataka. Může přijít bez varování, úzkost jsme předtím ani nemuseli pociťovat. Jde o velmi nepříjemný stav, kdy je nemocnému člověku doslova na umření. Trvá sice obvykle jen několik minut, ale dokáže vyděsit sama o sobě. Její projevy nelze vůlí ovlivnit. Vedle úzkostné poruchy může být její příčinou také chronický psychický stres.
Panická ataka může vzniknout jako reakce na akutní stres, ale i jako následek úzkostných myšlenek, vzpomínek, a také kvůli obyčejné, ale nadměrné tělesné únavě.
Zrychlujeme dech, aniž bychom si to uvědomili. Prudce se nám rozbuší srdce, sevře se nám hrdlo, polévá nás studený pot. Přepadne nás panika, strach, úzkost. Lapáme po dechu. Lidé, kterým se to stalo poprvé, propadají děsu: „Umírám, mám infarkt, ztrácím nad sebou kontrolu, dusím se, zešílel jsem…“
Server Adicare.cz popisuje: „Bolesti na hrudi se stávají nesnesitelnými, často se dostavuje pocit dušení, zvyšuje se i úroveň kyseliny mléčné ve svalech. Ve svalech tak vzniká napětí, které ovšem nemetabolizujeme zvýšenou tělesnou aktivitou.“ V řádu minut se organismus vyčerpá, protože není uzpůsoben k tomu, aby vydržel stav akutní stresové reakce delší dobu. Panická ataka pak ustupuje. Což neznamená, že by nás fakt, že jsme ji prodělali, neměl nasměrovat k lékaři.
Osm fyzických příznaků úzkosti. Bušení srdce, teplota i brnění nohou |
Jak se léčí
Při úzkosti podobně jako při depresi se nedostatečně přenášejí signály v mozku. Přenos probíhá prostřednictvím nosičů nervových impulsů, tzv. neurotransmiterů. „Jedním z nejdůležitějších neurotransmiterů je hormon serotonin, který je při úzkostné či depresivní poruše nedostatkový,“ vysvětluje psychiatrička Mária Králová.
„Léky se v podstatě snažíme zvýšit jeho ‚zásoby‘ na nervových spojeních, což vede k postupnému zmírňování příznaků.“ Co se týče dlouhodobé léčby, první volbou jsou antidepresiva. „Na začátku léčby však pacientovi obvykle nasadíme i anxiolytika,“ říká Králová.
„Antidepresiva totiž začnou účinkovat v průměru až po dvou týdnech, a to je pro pacienta sužovaného příznaky příliš dlouhá doba. Potřebuje se potíží zbavit rychleji a to dokážou zajistit právě anxiolytika. Jen je třeba dát velký pozor, aby je pacient neužíval příliš dlouho. Jde o léky, které jsou navrženy tak, aby akutně zmírnily úzkost. Drtivá většina z nich je však potenciálně návyková a závislost vzniká poměrně rychle, což je krajně nežádoucí.“
Zblázním se, udusím se, umřu! Dětí s panickými poruchami přibývá |
Anxiolytika jsou léky ke zklidnění, odstranění úzkosti a „rozpuštění“ napětí. „Nesmí se opravdu užívat déle, než je doporučeno, což se bohužel v praxi často stává,“ varuje Králová. Pokud se úzkostný člověk chce vyhnout „chemii“, existuje i volně prodejné anxiolytikum, tedy lék proti dočasným úzkostným stavům bez lékařského předpisu.
„Je bezpečný, účinný, dobře tolerovaný a nehrozí při něm riziko závislosti. Po jeho užití se může řídit, neuspává, netlumí. Výhodou je přírodní složení, je to bylinný přípravek pro léčbu úzkosti s obsahem levandulového esenciálního oleje,“ vysvětluje psychiatrička. Při projevech úzkostné poruchy bychom však rozhodně neměli spoléhat na samoléčbu, ale navštívit psychiatra.