Léčba silně koncentrovanými oleji extrahovanými z rostlin vstoupila ve známost jako aromaterapie. Silně vonící výtažky, tzv. esence či silice, mají totiž speciální účinky, především pozitivně působí na psychiku a nejrůznější fyzické obtíže.
Esenciální oleje produkují žlázy v plátcích květů, v listech, stvolech, v kůře i dřevě rostlin a stromů. V přírodě se ale uvolňují jen pomalu, proto nastupuje člověk a destilace – a rostlinná aromata se začnou vylučovat intenzivněji. A následně se s nimi může začít pracovat.
Ostatně, to dělali lidé už od dávných časů, hledat počátky tohoto starobylého umění uzdravování a krášlení je proto více než složité.
O využití rostlinných olejů v lékařství se psalo již v starých čínských spisech, Peršané zase dobře znali vody z destilovaných květů růží a pomerančovníků, využívali je jak ke kosmetickým, tak k léčebným účelům. Právě perský filozof a lékař Avicenna vylepšil proces destilace natolik, že dokázal získávat mnohem čistší esenciální oleje.
Základy současné aromaterapie, včetně názvu, vytvořil ale až na počátku 20. století známý francouzský chemik René - Maurice Gattefossé. Za vše mohl jeden náhodný objev. Gattefossé si popálil ruku, když ji ale ponořil do levandulového oleje, ukázalo se, že se popálenina rychle zhojila, aniž by mu na kůži vznikly puchýře či jizvičky.
Chemik podobným způsobem začal léčit i vojáky raněné v první světové válce. Na jeho učení poté navázala biochemička a kosmetička Marguerite Maury, tu napadlo spojit esenciální oleje s masážemi.
Na co se hodí?
Jak vidno, aromaterapie má tradici. Samozřejmě je nejlepší navštívit profesionála, ale poradit si nejspíš dokážete i svépomocí. Taková domácí aromaterapie může zahrnovat koupele, inhalace, masáže i obklady a kromě toho, že je doporučována na různé neduhy od nespavosti přes únavu až po vysoký tlak, našla svoje využití i v péči o krásný a zdravě vyhlížející zevnějšek.
Nejjednodušším způsobem, jak s aromaterapií začít, je dát pár kapek esenciálního oleje do difuzéru či aromalampy, případně je nakapat na kapesníček a občas k němu přivonět. Dýchat tyto vůně je dobré hlavně na úzkost, deprese anebo v momentě, kdy bojujete se stresem. Je to určitě příjemné, ale pro kosmetické účely je vhodnější zvolit masáž, koupel či obklad, protože esenciální oleje prostupují kůží. Takovým velmi snadným způsobem je přidat kapku či dvě do oblíbeného kosmetického přípravku, a zvýšit tak jeho účinnost.
Pamatujte ale na to, že esenciální oleje nejsou rozpustné ve vodě, jako nosič použijte rostlinný olej, emulzi, jílovou masku, olej nebo šampon. Právě z tohoto důvodu nedávejte čisté esenciální oleje přímo do koupelí a pleťových vod, nerozpustí se, ale mohly by se dostat do kontaktu se sliznicí a podráždit ji. Nejdřív je tedy „nařeďte“ v nosiči.
Na bázi alkoholu nebo rostlinného oleje si zároveň můžete rovnou vytvořit vlastní „léčebný“ parfém.
Zvolte ten pravý esenciální olejVyberte si vhodný esenciální olej podle toho, co vás zrovna trápí. Zpočátku to ale určitě nepřehánějte s dávkováním, s pár kapkami neprohloupíte, a hlavně zjistíte, jak na danou vůni reagujete. Oleje lze dle potřeby kombinovat, opět ale začněte s testováním toho, co vám sedí, opatrně a pozvolna.
|