Kardiovaskulárních onemocnění přibývá, jak to vidíte ze své praxe?
Pacienti nám přibývají stále. V roce 1991 jsme na našem pracovišti zavedli kardiostimulátor tak 150 lidem. V současnosti jich děláme kolem 700 ročně. Nárůst zaznamenávají i ostatní kardiocentra. Je to dáno lepší diagnostikou a dostupností péče v našem zdravotnickém systému. Nemusíte nikoho uplácet, abyste dostala špičkovou péči. Jsou evropské země, kde se k technologiím, k jakým se v Česku běžní lidé dostanou, nemáte šanci proboxovat. Ještě v 90. letech byl přitom mantrou věk pacienta. U starších se řeklo, „je mu 70 let, co si budeme lámat žebra“. Dnes u 90letého pacienta snad kromě transplantace srdce přemýšlíme nad všemi metodami.
Neřekl bych, že se hůře stravujeme, ale jídlo patří mezi sociální aktivity, jíme i tehdy, kdy nemáme hlad: chodíme na pracovní oběd, pracovní večeři, společenské akce.
