Slušní lidé se na rozkrok neptají. Sex není to hlavní, říká trans žena Lenka

Nejen v zahraničí, ale i v Česku už medicína od slova transsexuál ustupuje. Právě proto, že v češtině víc než na změnu genderové identity poukazuje takovým označením na fyzickou změnu sexuálních orgánů.

Světová zdravotnická organizace WHO už nahradila termín transsexualita pojmem genderový nesoulad (gender incongruence). Místo slova transsexuál se vžil termín transgender člověk nebo zkráceně trans člověk.

Mám ráda své tělo

„V českém prostoru je potřeba vymanit se z představ, že trans lidé trpí nějakou sexuální úchylkou, což je narativ, který tady živila místní sexuologická lobby. Sexuologům se tak povedlo vytvořit dojem, že úplně všem trans lidem jde jen a pouze o to nechat se přeoperovat. Jinde ve světě tranzici řeší psychologové, nikoliv sexuologové, jak je to běžné u nás,“ vysvětluje Lenka Králová, která sama užívá jen hormony, protože operace rozkroku pro ni není to zásadní.

KONTEXT: Kastrace ze mě ženu neudělá, stát ji ale vyžaduje, říká Králová

„Nenarodila jsem se do špatného těla. Mám své tělo ráda a nechci do něj zbytečně nechat řezat,“ naznačuje i to, že veřejné mínění trans lidem často podsouvá „vadu“, „poruchu“, „nemoc“, „špatné“ tělo, a tak jejich problém mylně patologizuje.

„Tělo není špatné, jen se v něm necítíme a chceme si ho trošku upravit, ale nemáme špatné tělo. Nemáme úchylku ani poruchu. Je skvělé, že v naší zemi už působí i několik osvícených sexuologů, kteří dobu nezaspali a že také dostávají prostor v médiích,“ říká Lenka.

„Tělo není špatné, jen se v něm necítíme a chceme si ho trošku upravit,“ říká Lenka Králová.

Zatímco dřív se představa společnosti o trans lidech blížila bizáru, dnes veřejný obraz závisí na sociální bublině, v níž se pohybujeme. „V médiích se už poměrně často objevují příběhy obyčejných trans lidí. Díky tomu se ostatní dozvídají o tom, jak žijeme, a neznají jen zkreslený popis některých zastarale uvažujících sexuologů,“ říká Lenka. Také však podle ní do veřejného prostoru začínají prosakovat různé dezinformace a názory zpochybňující i samotnou existenci trans lidí.

Je nebezpečné spojovat transgender s neurózou, říká terapeutka. Sama byla mužem

„Šíří se nesmysly o nějakém světovém spiknutí, které se snaží mást děti a dospívající lidi za účelem vnuknout jim myšlenku, že mají jinou genderovou identitu a veřejnost je také zmatena příběhy trans žen ve sportu, což je třeba velmi kontroverzní téma, které rozděluje i samotnou trans komunitu.“

Aktuální rod platí i pro minulost

Ačkoliv se už i většinová společnost snaží trans lidi respektovat, přesto se v jejich rozpoložení často orientuje nepřesně. Pod vlivem stereotypů nebývá dost citlivá.

Nejčastějším prohřeškem je podle Lenky Králové používání špatného rodu. „Drtivá většina trans lidí používá svůj rod, i když popisují svoji minulost, byť to ze začátku může znít divně. Avšak lidé o nás někdy i schválně, když chtějí urazit, anebo z neinformovanosti, mluví v pro nás původním rodě. Místo aby řekli: žena, která žila dříve jako muž, říkají: muž, který se nechal předělat,“ ukazuje na konkrétním příkladu a dodává, že velmi nevhodné jsou právě otázky na to, zda už daná osoba prodělala operaci.

„Starší generace považuje označení transky za normální, ale mladším už připadá hanlivé,“ říká Lenka Králová.

„Vzniká tak dojem, že taková otázka je stejně v pořádku, jako když se zeptáte třeba na to, zda už máte po zkoušce ve škole. Ve skutečnosti je to o dost jiné,“ vysvětluje Lenka.

„Jednak ne každý operaci chce a pak – ptát se na takovou operaci je vlastně dotazování se na podobu rozkroku daného člověka, a na to se ve slušné společnosti nikdy nikoho neptáme.“

Trans lidé jsou jako leváci

Stejně tak není zrovna citlivé se neomaleně trans lidí ptát na jejich dřívější jméno, přehnaně obdivovat něco, co je u daného pohlaví považováno za samozřejmost. Problematické je označení „transky“. I když uvnitř komunity občas zazní, stejně jako se někdy gayové nazvou „buznou“ nebo Romové „cikánem“, od druhých ta slova rádi neslyší.

„Starší generace považuje označení transky za normální, ale mladším už připadá hanlivé,“ říká Lenka Králová a dodává, že obraz o komunitě trans lidí se v české společnosti přece jen postupně mění.

Krvácíme jako vy, říká první barevná trans žena ve Sports Illustrated

„Vidím třeba, že moje rozhovory s trans lidmi pod názvem V Tranzu mají přes dva miliony zhlédnutí. I další trans influenceři jsou velmi sledovaní, takže bych si troufla říct, že minimálně mezi mladší generací je vnímání naší komunity už dost posunuté,“ říká.

A sama je optimistka: „Věřím, že v nedaleké budoucnosti už budou trans lidé vnímáni jako běžná součást populace a nic exotického – asi tak, jak jsou dnes vnímání leváci.“

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}