S hubnutím mi pomohla chůze, říká Marie. Za rok shodila 15 kilogramů

„Vyrůstala jsem na samotě, obklopena lesy a loukami. Všude to bylo daleko a chodila jsem pěšky. Možná i díky tomu byla moje postava zamlada úplně normální, ani hubená, ani tlustá. Přibírat jsem začala, až když se mi narodily děti,“ ohlíží se zpět sympatická paní Marie, která ale na nějaké diety všeho druhu nedala. Tedy až na jednu, a to dělenou stravu.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Podle zvířátek a kytiček

„S konceptem dělené stravy jsem uspěla. Jejím hlavním principem je rozlišení potravin do skupin, které se spolu mohou, nebo naopak nesmějí kombinovat. Podle pravidel tohoto typu stravování by se nikdy neměly mísit bílkoviny a sacharidy.“

„Jeden den byste měli dávat přednost bílkovinám ve spojení s neutrálními potravinami, ten jsem pojmenovala zvířátkový, a další neutrálnímu jídlu a sacharidům, to byl kytičkový den. Právě díky svým zvířátkovým a kytičkovým dnům jsem tehdy zhubla dvacet kilo,“ vzpomíná dáma narozená ve znamení Berana.

Jenom tři kila do stovky

Jak už to bývá, když se Marie vrátila k běžnému jídelníčku, kilogramy šly nahoru a opětovné zavedení dělené stravy se ukázalo bez účinku.

„S kily navrch jsem se časem smířila a dala si jen jeden cíl, že za žádnou cenu nepřekročím stovku. A když mi do metráku chyběla pouhá kila tři, bylo na čase změnit svůj životní styl a začít se víc hýbat. Dřív jsem se věnovala turistice, ke které jsem se vrátila a znovu mě začala bavit. Stejně tak i plavání, často jsem jím strávila hodinu až dvě v nedalekém rybníku,“ pokračuje se svým vyprávěním.

Tyto pohybové aktivity nakonec přinesly požadovaný efekt. Hubnout ovšem začala i zásluhou změny stravování.

Zhubla jsem jednu ženu, říká Veronika. Za rok shodila 71 kilogramů

Kynutý koláč si neodepřu

„V mém jídelním režimu došlo ke dvěma podstatným změnám. Zmenšila jsem si porce a změnila čas konzumace. Snídaně mi začínala v devět hodin ráno, poslední jídlo jsem servírovala v pět odpoledne. Co se samotného složení stravy týče, nic konkrétního jsem vlastně nevyřadila.“

„Přiznávám, že s láskou peču a takový kynutý ovocný koláč či buchty, dokonale čerstvé, ještě trochu teplé, si zkrátka nedokážu odepřít. Mám ráda i kvalitní čokoládu, které si ale dávám jen malý kousek. Na takový životní styl se dá v pohodě přivyknout, podle mého názoru ho může zvládnout každý,“ domnívá se Marie, která pracuje jako zdravotní sestřička v nemocnici.

S Klubem českých turistů

„Nejvíc mě překvapil fakt, že si mého zhubnutí všimla jedna pacientka, co u nás v nemocnici ležela už rok nazpátek. Ale zaregistrovala ho taky prodavačka oděvů, u níž jsem občas zákaznicí.“

„Pokud jde o oblečení, to se mi dnes nakupuje celkově mnohem lépe. Moc ráda si vybírám sportovní kousky pro turistiku, a protože se stala mým velikým koníčkem, přihlásila jsem se do Klubu českých turistů. Díky tomu jsem poznala i spoustu příjemných lidí a našla si nové kamarádky. KČT je skvělá organizace, co plánuje pravidelné pěší procházky, zajímavé výlety a dovolené. Všem vedoucím klubu, kteří se starají o své členy, tímto děkuju a těším se na další akce v tomhle roce,“ dodává Marie.