Romantika skončila, když jsme se vzali a začali spolu bydlet, lituje Věra

Věra Proč je to takový cynik?

Jsem podruhé vdaná, se současným manželem jsme dlouho jenom chodili a žili každý zvlášť, protože můj syn s ním zrovna dvakrát nevycházel. Abychom to všichni zvládli, dohodli jsme se, že se vezmeme a sestěhujeme, až se syn osamostatní a odejde z domova.

A to se před dvěma roky stalo. I když mám kluka moc ráda, docela jsem se už těšila, že zase začnu fungovat v normálním partnerském vztahu. Nebude to jen pár společných večeří v týdnu a občasné návštěvy kina či divadla, budeme si moct užívat všech těch příjemných věcí ve dvou, na které nebyla příležitost, když byl u mě doma syn a u partnera v bytě jeho bratr.

Snila jsem zkrátka ve velkém: o posteli pokryté plátky růží, o romantických večeřích při svíčkách… Naše randíčka byla vždy fajn, hodně jsme jezdili v rámci různých akcí na prodloužené víkendy do hotelů, když jsme jinde neměli prostor, takže jsem věřila, že v tomhle duchu budeme pokračovat.

Svatbu jsem nám naplánovala skvělou, báječně se vydařily i líbánky, potom si můj milý novomanžel přinesl pár kufrů a krabic a… mé sny o štěstí zkazila ta všude číhající drahota.

To, co se mi na mém partnerovi líbilo, že byl takový důsledný a schopný, že uměl plánovat, se náhle jevilo v poněkud jiném světle. I se dvěma platy jsme měli co dělat, abychom vyžili, do toho jsem ještě podporovala syna.

Bylo jasné, že bude konec s romantickými výlety i dalšími věcmi, na něž jsem byla zvyklá. Na druhou stranu to ale nebylo tak dramatické, že bychom neměli na rohlíky. Já navíc nikdy moc šetřit nedokázala, jsem požitkářka a asi si raději jednou dopřeju a pak si něco odpustím, než abych se omezovala pořád.

On to ovšem vnímá jinak, ryze prakticky a účelově. Všechny zbytné věci jsou tak pro něj teď na obtíž, ať už jde o nové boty, maso k večeři či jakýkoliv projev pozornosti.

Muž mě udržuje ve fázi klinické romantické smrti. Jen namátkou ukázka. Když jsem s ním chtěla oslavit naše výročí, oděná doma v sexy průhledném župánku, a žádala ho, ať zatáhne za stužku a rozbalí si své překvapení, reagoval tak, že nezatáhl za nic a jen se mě zeptal, kolik ta šaškárna stála.

O Vánocích jsem mu věnovala pobyt pro dva, který jsem koupila v akci na slevovém portálu. Doufala jsem, že to bude skvělé jako za starých časů. On mi ovšem vynadal, ať si spočítám, kolik bude stát benzín a jídlo v takovém hotelu.

Já jsem dostala lepení na kolo a novou rychlovarnou konvici, protože se ta stará rozbila, a pod stromečkem si řádně poplakala. Přišlo mi to jako kolkovaná žádost o rozvod.

Vím, peníze a jejich nedostatek dělá své, ale copak ho to mohlo takhle změnit? To už si nikdy nedáme šampaňské s jahodami a nepůjdeme spolu do kina? Jenom kvůli penězům? Nota bene, když je na to ještě máme?
Věra (53)

Co by měla Věra dělat? Hlasujte v anketě na další straně.