Hrajete v letošní štědrovečerní pohádce České televize. Jaká bude?
Doufám, že povedená. Při natáčení postsynchronů (dodatečné ozvučování filmu, pozn. red.) přišla řeč i na to, že všechny štědrovečerní pohádky budou vždy srovnávány se Třemi oříšky pro Popelku. Myslím, že Klíč svatého Petra může mít podobnou poezii, i když mírně posunutou do moderního hávu. S Davidem Novotným hrajeme roztomilou dvojici komických „škodilů“. Ve své masce vypadám naprosto příšerně, ale sleduji to s pobaveným zalíbením. Mám obrovskou, nelichotící paruku, zato David působí vlastně pohledně a mladistvě. Přidali mu vlasy, je to takový vymydlený podvodník. Vzájemně se přetahujeme, kdo má v našem páru navrch. On je fešák, já mám ránu!
Musím se teď hodně fotit, aby bylo vidět, že můžu hrát i postavy, které mají lidský rozměr. To berte jako legraci. Jsem plna očekávání, protože štědrovečerní pohádka podléhá obrovské kritice. Kéž bychom potěšili co nejvíce diváků.
Pohádku jste natáčela s režisérem Karlem Janákem, který je mistrem tohoto žánru. Jsou režiséři zaměřující se na pohádky něčím specifičtí?
Nemám příliš srovnání, protože pohádek jsem mnoho nenatočila. Poprvé jsem měla větší příležitost v pohádce Kašpárkovy rolničky, shodou okolností také s Davidem Novotným. Režíroval ji František Filip, na kterého dodnes spousta herců vzpomíná. Pak jsem natočila Sedmero krkavců s Alicí Nellis. To byla velmi povedená pohádka. Perfektní štáb a krásné natáčení. Byla to také moje první velká záporná postava. Role v pohádce Karla Janáka je navíc i komická. Humor vítám v jakékoli kombinaci. Každý z režisérů je odlišný, asi není rozdíl, jestli točí pohádku, nebo jiný žánr. Klíčové je obsazení. Na to se já, až budu režírovat pohádku nebo nějakou napíšu, hodlám hodně soustředit. Doufám, že Karel měl šťastnou ruku.
