Proč mi máma lhala? Darja ve Ztracené rodině hledala otce, Jarda své bratry

Darja Vychovávala mě sestra

„Mužský vzor mi celý život chyběl,“ říká Darja z Prahy, která se rozhodla hledat svého tatínka proto, aby poznala sama sebe. Do tří let měla úplnou rodinu: mámu, tátu a dva starší nevlastní sourozence, kteří mají jiného otce. Jenže poté, co se vztah rodičů rozpadl, otce už nikdy neviděla a dodnes o něm nic neví, i přesto, že oba žili celé ty roky v Praze.

„Mamka jen říkala, že jsem si s ním vždycky moc pěkně hrála, že měl rád děti a byl na mě vždycky moc hodnej.“ ukázala divákům na kameru jejich společné fotky.

Na své dětství Darja vzpomíná moc ráda, i když vyrůstala jen s maminkou a sourozenci. „Mamka hodně pracovala a pak měla přítele z Českých Budějovic, takže mě spíš vychovávala starší sestra. To ona byla taková moje mamka s taťkou,“ líčí mladá žena, která je podle svých slov od malička pozitivní, optimistická, velmi zvídavá a má ráda výzvy jakéhokoliv druhu.

Budeš zklamaná

„V jedenácti letech jsem byla poprvé na dovolené a chtěla tam objevit všechno. Od té doby chci poznat celý svět a zjistila jsem, že se dá cestovat, aniž by byl člověk milionář,“ usmívá se Darja, která se kromě koučinku věnuje i cestovnímu ruchu a procestovala Evropu, Asii i Mexiko. Mezi její koníčky patří i malování. „Je to pro mě relaxace i meditace, vypnu hlavu a nemusím na nic myslet.“

Jen jednou už málem Darja zazvonila u tátova domu. Bylo jí 14 let a byla s partou bruslit poblíž jeho bydliště – adresu si pamatovala z dokladů o alimentech, které mamince chodily. „Přemýšlela jsem, jestli mám zmáčknout zvonek, ale neudělala jsem to. Teď už jsem připravená zazvonit, protože to, že odešel z mého života, už jsem mu dávno odpustila.“

Zklamání i radost při hledání kořenů. Máma Kristýnu zapřela, sestra přijala

Že otce vyhledá, se Darja rozhodla asi před rokem. Svěřila se s matce, ale ta ji od nápadu zrazovala. „Prý to s ním bylo těžké, protože trpěl schizofrenií. Kdyby byla mnou, tak by to nedělala,“ řekla mi a dodala, že budu zklamaná. „Jenže moje mamka by neděla hodně věcí, co já, takže jsem si řekla, že úplně neposlechnu a půjdu si za svou touhou. Když se na něj dívám na fotce, zdá se mi jako dobrej chlap.“

Otec je vážně nemocný

Jako první bylo potřeba prověřit adresu pana Ivana, Darjina otce, z doby, kdy posílal na dceru alimenty. Jenže na zvoncích jeho jméno nebylo a ani obyvatelé domu o něm už několik let nic nevěděli. Nikam nevedlo ani pátrání v rejstříku podnikatelů.

V místě jeho trvalého bydliště v době, kdy se Darja narodila, si sice nový majitel domu pana Ivana pamatoval, ale kontakt na něj neměl. Vzpomněl si jen, že před rokem bydlel někde ve Vršovicích a byl vážně nemocný. Až z rejstříku exekucí vypátral štáb muže toho jména a shodovalo se i datum narození.

„Ověřili jsme, že na této adrese opravdu bydlí Darji otec a vypravili se do Vršovic,“ líčil průběh událostí moderátor Mirek Vaňura. Jenže nikdo na zvonek nereagoval, a tak televize předala dopis pro pana Ivana jeho sousedce a Darji otec se po nějaké době přece jen ozval.

„Do telefonu nám řekl, že je vážně nemocný: trpí cukrovkou, je po částečné amputaci nohy a chodí pravidelně na dialýzu,“ informoval moderátor televizní diváky při cestě na domluvenou schůzku.

To, že ho dcera hledá, pana Ivana překvapilo. „Spoustu let jsem ji neviděl a s její matkou jsem pak neměl dobré vztahy, takže mám radost, že projevila zájem. Svým způsobem mi to osvětlí některé události v životě a pomůže mi je překonat, což bude dobré,“ těšil se Ivan na setkání s dcerou, ale ještě předtím odvyprávěl svoji verzi toho, co se tehdy v rodině stalo.

„Seznámili jsme se s její matkou těsně po sametové revoluci. Ona už měla své dvě děti. Nastěhoval jsem se k ní a zpočátku to vypadalo na velkou lásku, aspoň já jsem si to myslel,“ uvedl Darji otec s tím, že si pamatuje, jak se o ni staral, protože paní chodila do práce a on zrovna měnil zaměstnání. „Chodil jsem s ní na nákupy, bral jsem si ji k rodičům. Vždycky se na mě těšila, měli jsme hezký vztah.“

Říkala, ať se nestarám

Jenže se zároveň prohlubovaly neshody se starší dcerou přítelkyně. „Nerozuměli jsme si. Bylo jí tehdy 16 let, a protože měla před maturitou, řekla mi družka, že jsou doma rozbroje a že se mám raději odstěhovat zpátky k rodičům, než udělá dcera maturitu,“ vyprávěl Ivan, který dceru naposledy viděl, když si přišel pro oblečení. „Holka tam běhala mezi námi a mě v tu chvíli nenapadlo, že už ji vidím naposledy. Věřil jsem, že se tam vrátím, až starší dcera odmaturuje.“

Jenže Darji matka si nepřála, aby se dcera s tátou vídala. „Říkala, ať se nestarám, že je o ni dobře postaráno. Dodnes nevím, jaký měla důvod,“ svěřil se pan Ivan a dodal, že se jí ptal, jestli ho vůbec měla někdy ráda. „Řekla mi, že ne, a když jsem se zeptal, proč se mnou měla dítě, neodpověděla mi.“

Dětství bez mateřské lásky. Jana nesměla poznat otce, Milan málem nepřežil

Fotografie Darji i milý dopis jejího otce potěšily. „Je moc hezká. Je mi to všechno líto a je fajn, že mě chce vidět, ale co si počne s invalidou, jako jsem já? Rád bych jí vysvětlil jak to všechno bylo a že ji mám přes to všechno rád. Určitě pro mě bude přínos v tom blbém životě, který teď vedu,“ uvedl s tím, že se s ní samozřejmě rád potká.

Schizofrenií tatínek netrpí

Darja měla před schůzkou s tátou, kterého neviděla skoro tři desetiletí, jediné přání „Přála bych si, aby se objevil a jen mi o sobě řekl pravdu, svůj příběh.“ Od moderátorky Terezy Pergnerové se dozvěděla, že podle dokumentace tatínek žádnou schizofrenii nemá a vylíčila jí jeho skutečné potíže. „Dokonce ho čeká transplantace ledvin,“ dozvěděla se.

Tereza Pergnerová přinesla Darje dobrou zprávu. Tatínek se našel.

„Mamka mi lhala. To nechápu,“ zarosily se Darje oči slzami, ale dodala, že je ráda, že se do hledání pustila. „Raději budu žít v pravdě, i když bolí, než ve lži,“ vysvětlila.

Oba dva přicházeli na setkání nervózní, ale těšili se. „Před pár měsíci jsem namalovala obraz a došlo mi, že je pro tátu,“ chystala Darja překvapení. „Vím, že přišel o kousek nohy, tak mě trošku mrzí, že nemůže vstát a obejmout mě,“ dodala.

Bezprostředně po setkání přiznala, že ji přitáhly jeho oči stejně pronikavě modré, jako má ona. „Čekala jsem, až mi řekne, že si mohu sednout,“ byla zpočátku v rozpacích, než se oba rozpovídali nad společnými a již značně vybledlými vzpomínkami.

„Když jsem ji uviděl, vzedmulo se ve mně štěstí a jako už mockrát předtím znovu jsem litoval, že jsem ji nezkoušel vyhledat dřív. I přesto, že jsem s matkou neměl dobré vztahy,“ přiznal pan Ivan a za nejsilnější pocit označil lásku, kterou viděl v dceřiných očích.

„Nedívala se na mě jako na cizího,“ uvedl a potvrdil, že by rád jejich vztah napravil. „Tvůj obrázek si pověsím do pokoje, abych ho měl pořád na očích,“ usmíval se a oba si slíbili, že se co nejdříve znovu potkají. Od konce natáčení mají už jednu návštěvu za sebou a další plánují.