Problémy se žlučníkem není vždy snadné rozeznat, říká gastroenterolog

Podle primáře Bortlíka je v naší společnosti kvůli dietním zvykům velmi rozšířen výskyt žlučníkových kamenů. Pak už stačí jedna větší nálož v podobě tradičních českých vánočních jídel plných tuků a cukrů a přijde záchvat.

„Žlučové kameny jsou tvořené z látek, ze kterých je žluč běžně složena, a totiž z bilirubinu a cholesterolu. Když se zvýší koncentrace těchto látek nad limitní úroveň, vznikne ve žlučníku kamínek. A pokud se při cestě ze žlučníku ven zaklíní, přijde žlučníkový záchvat.“

Chybějící žlučník není výraznou komplikací

Vedle stravy hrají podle gastroenterologa při tvorbě žlučníkových kamenů roli ještě genetika a pohlaví. „Víme, že v určitých rodinách se toto onemocnění vyskytuje častěji a víc postihuje ženy, což zřejmě do určité míry souvisí i s kolísáním hormonálních hladin v ženském organismu. V případě potíží v takovéto rodině proto doporučujeme udělat ultrazvukové vyšetření břicha.“

„Rozeznat žlučníkový záchvat totiž není úplně snadné, a to mnohdy ani pro lékaře. Zejména když přijde po dietní chybě. Může se projevovat bolestmi v pravém podžebří, ale také neurčitými pocity tlaku v břiše,“ popisuje lékař.

5 fotografií

Žluč, potřebná k trávení tuků, je látka, která se vytváří v játrech. Žlučník slouží jako její rezervoár. Ve chvíli, kdy je ke správnému trávení zapotřebí větší množství žluči, tak se podle slov primáře Bortlíka uvolní právě z této zásobárny.

„Pokud žlučník chybí a jednorázově je žluči kvůli nějaké stravovací chybě nedostatek, vznikne postcholecystektomický syndrom, tedy stav, kdy je člověku nevolno. Ve srovnání se žlučníkovými kameny bych to přirovnal spíše ke kosmetické vadě na kráse. Není to život ohrožující stav, zatímco komplikace spojené se žlučníkovými záchvaty mohou vést až k těžkému zánětu slinivky břišní.“

Pivo po jídle může pomoct

Jedna sklenka piva po tučném jídle podle Martina Bortlíka ve většině případů pomáhá uvolňovat trávicí enzymy, které se podílejí na trávení nejnáročnější složky potravy – tuků. „Sice na to neexistují žádná takzvaná tvrdá medicínská data, ale ze zkušenosti víme, že jedna sklenice piva po tučném jídle trávení pomáhá. Ovšem jenom v případě, že dotyčný má zdravá játra a slinivku“.

Zatímco v našich zeměpisných šířkách převládá přesvědčení, že trávit tuky pomáhá pivo, jižněji nedají v této souvislosti dopustit na sklenku vína.

„To je onen známý francouzský paradox. Kombinace velmi tučných jídel a alkoholu, která ve finále vede k tomu, že je to jeden z národů s nejdelším dožitím v Evropě. Osobně si ale myslím, že jejich dlouhověkost bude spíš souviset s jinými potravinami a obecně dietními zvyky, které se v zásadě dost liší od našich středoevropských“.

V této souvislosti gastroenterolog poukazuje zejména na větší podíl čerstvých, průmyslově nezpracovaných potravin ve středomořském jídelníčku. „Olivový olej, zelenina, ovoce, ryby – to jsou potraviny, které snižují riziko metabolického syndromu, tedy stavu, kdy je v našem organismu vysoká hladina cholesterolu, cukrovka a vysoký krevní tlak.“

Pokud stojíte před volbou, zda červené, nebo bílé, Martin Bortlík upozorňuje na fakt, že bílé víno je kvůli jinému pH a menšímu obsahu tříslovin naším trávicím traktem přijímáno o něco hůře než červené.

V Rozstřelu dále primář gastroenterologického oddělení mluví o tom, jak si v onemocnění trávicího traktu vedeme v celoevropském měřítku, vysvětluje, proč se moderní medicína při zánětlivém onemocnění střev místo užívání antibiotik vrací k transplantaci stolice a s moderátorkou Elen Černou také rozebírá příčiny rostoucího počtu onemocnění kolitidou a Crohnovou chorobou či možnosti transplantace slinivky břišní.