S Lindou jsme kamarádky už od dětství, přitom jsme každá jiná. Ona je taková rozlítaná, všude jí je plno, je zábavná a vždy středem pozornosti, člověk se s ní nenudí. Na druhou stranu ale občas bývá dost manipulativní, snaží se prosadit svou za každou cenu.
To já jsem spíš introvert, mám ráda pořádek a hodně plánuji, neumím příliš jednat spontánně. Ale umím se i dobře bavit, ve společnosti nesedím v koutě a mám také smysl pro humor.
Kamarádky od dětství
Poznaly jsem se ještě na základní škole a vždy jsme se vzájemně doplňovaly. Dnes nám je pětadvacet a kamarádství nám vydrželo až do dospělosti. Sice si už každá žijeme vlastní život, obě máme přítele, ale v častém kontaktu jsme neustále.
Hodně si telefonujeme, píšeme, chodíme spolu do divadla, na výstavy či posedět u vínka nebo večeře. Pokaždé nám to ale tak rychle uteče, že si nestihneme říct všechno, co bychom chtěly.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Proto jsem s nadšením uvítala, když mi Linda zavolala, že má skvělý nápad – mohly bychom spolu jet v létě na dovolenou, vypadnout z každodenního stereotypu a jet se slunit k moři. Byla jsem pochopitelně pro, přítel mi to také schválil, že se aspoň ten týden, co budu pryč, pustí s kamarádem do rekonstrukce koupelny, kterou neustále oddalujeme.
Mé prvotní nadšení z dovolené s kamarádkou ale brzy vzalo za své, shodly jsme se sice na destinaci, vyrazily jsme do Řecka, ale jinak jsme představu o náplni měly každá jinou.
Rozdílné představy
Linda plánovala být celou dobu jen na pláži a z lehátka se zvednout, jen když si půjde zaplavat nebo pro drink. Já naopak chtěla podnikat i nějaké výlety, které cestovka nabízela. Kdoví, kdy a jestli vůbec bych se sem ještě někdy dostala, přítel na cestování moc není, a hlavně má strach z létání. Nakonec jsem to byla já, kdo se podřídil. Ale aspoň jsem prozkoumala okolí a místní linkou vyrazila do několik kilometrů vzdáleného městečka na trh.
Osm tipů, jak na dovolené vypnout a opravdu si zaslouženě odpočinout |
Byla jsem docela otrávená z Lindina přístupu, ale pak jsem si řekla, že mi neuškodí také vypnout a bezstarostně si užívat slunce, moře a dobré jídlo. Ovšem znechucená jsem byla z něčeho jiného. Každý večer jsme s Lindou trávily v místním baru, kde míchali skvělé koktejly, hrála tam příjemná hudba a vůbec tam byla fajn atmosféra.
Někdy v polovině našeho pobytu nás tam začali balit dva místní krasavci. Bylo by fajn si s nimi jen povídat, byli milí, dobře tancovali, ale rozhodně jsem neměla v úmyslu to nechat zajít dál. To Linda na to měla jiný názor, se svým společníkem strávila několik nocí. Když jsem se jí zeptala, proč to dělá, vždyť má doma přítele, vlastně se nedávno zasnoubili, tak odpověděla, co oči nevidí, srdce nebolí, a já mu přece nic neřeknu.
Měla pravdu, rozhodně bych mu to na ni neřekla, ale mně to vadilo. Také mi bylo nepříjemné chování druhého muže, který si myslel, že i já budu jak Linda. Nakonec jsem Lindě řekla, že já už do baru nepůjdu, že nemám v úmyslu se s ním vyspat. Pár večerů jsem tak strávila na pokoji s knížkou nebo procházkami po pláži.
Nakonec jsem se hodně těšila domů, až budu se svým přítelem a můj život se vrátí do zaběhlých kolejí. Linda mě zklamala a já se zařekla, že to byla moje první a zároveň poslední dovolená s ní. Příteli jsem nic neřekla, víceméně jsem pěla chválu na to, jak to bylo fajn a jak jsem si odpočinula. Navíc na mě doma čekala nová koupelna, což byl další benefit mé týdenní absence doma.
Chce se vrátit za milencem
S Lindou jsme byly normálně dál v kontaktu, slíbila jsem jí, že o jejích záletech nic neřeknu, obě jsme dělaly jakoby nic. Jenže minulý týden mi volala, že má skvělý nápad, pojedeme opět spolu na dovolenou a opět na stejné místo, už to prý domlouvá i s tím jejím dovolenkovým milencem.
Pozor na vysavače energie. Možná je to i vaše kamarádka nebo partner |
Prý bychom si mohly zaplatit jen cestu a bydlet bychom mohly u něj, vyšlo by nás to levněji, ale nikomu bychom to neřekly, aby se to její snoubenec nedozvěděl.
Řekla jsem jí, že se snad zbláznila, že v tomhle ji podporovat nechci, ale ona na mě pořád naléhá, že jsem přece její nejlepší kamarádka a že to pro ni musím udělat, ona by to pro mě prý taky udělala. Už dokonce mluvila s mým přítelem, aby ji podpořil. A on pochopitelně do mě taky hučí, že se mi to loni tak líbilo, byla jsem odpočatá, tak ať jedu.
Lucie
Názor psycholožky čtěte na další straně.
