Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Při žilní trombóze může jít o život. Komu hrozí a jak ji poznat

  • 0
Poznat žilní trombózu není pro laika nic snadného. Může se projevovat otokem, bolestí na dotek a zarudnutím. Noha však také nemusí být oteklá vůbec a bolet může jen při došlapu. Podle čeho se tedy orientovat a kdy vyrazit k lékaři?

Zánět žil vzniká při zpomaleném krevním toku, poškození cévní stěny a poruše rovnováhy protisrážlivých faktorů krve. Podle místa, kde trombus vznikne, rozlišují lékaři dva typy zánětu žil – povrchový zánět (tromboflebitida) nebo hlubokou žilní trombózu (flebotrombóza).

Kdo je nejvíce v ohrožení?

Obezřetní by měli být lidé, v jejichž rodinách se vyskytuje tendence k vyšší srážlivosti krve.

Dále těhotné ženy a ženy v šestinedělí. Nakonec všichni, kteří se nemohou dlouhodobě hýbat, a obézní jedinci. Více informací na www.zilniporadna.cz.

Zpozorněte vždy, když vás noha začne bolet při došlapu nebo svěšení končetiny směrem dolů. Oblast kolem postižené žíly může být zarudlá, nafialovělá, citlivá na dotek, oteklá nebo teplejší.

Alarmující je vždy jednostranný otok končetiny. Trombózy jsou nebezpečné tím, že můžete trpět všemi projevy, ale také žádnými.

Léčba povrchových zánětů

Tromboflebitidou často trpí lidé s rozsáhlejšími křečovými žilami na nohou. Ty jsou projevem chronického žilního onemocnění a objevují se, když žilní systém dlouhodobě nepracuje správně.

V pokročilých stadiích této choroby dochází k poškození žilní stěny i ke zpomalení toku krve rozšířenými a vinutými žilami.

Trombóza ohrožuje život. Pozor na varovné příznaky

Méně rozsáhlé formy tromboflebitidy se léčí lokálními přípravky s obsahem heparinu a protizánětlivých látek.

U rozsáhlejších zánětů povrchových žil se nasazuje celková antikoagulační (protisrážlivá) léčba pomocí injekcí a tablet.

Lékaři doporučují nošení kompresního prádla a užívání venofarmak kombinovat.

Řešení složitějších případů

Flebotrombóza je nebezpečná v tom, že se uvolněná sraženina může krví dostat až do plicního oběhu a způsobit tak embolii, která může být smrtelná.

„Léčba hluboké žilní trombózy může být invazivní nebo konzervativní. Invazivní léčba je vyhrazena jen pro velmi vážné stavy. V rámci konzervativní léčby jsou protisrážlivé léky v akutní fázi podávány buď injekčně, nebo rovnou ve formě tablet. Chronická fáze léčby bývá zajišťována tabletami a jen ve výjimečných případech injekčně,“ vysvětluje angioložka Petra Zimolová.