Nedávno jste s dcerou Terezou hrály na letní scéně Divadla Kalich pod Žižkovskou věží oblíbenou komedii Na útěku. Jak jste si hledala cestu k postavě, která se vám vůbec nepodobá? Nebo se mýlím?
Claude se mi nepodobá ani trochu. Dalo by se dokonce říct, že je to můj protiklad. O to zajímavější práce to byla. Tahle tvrdá, životem ošlehaná žena utíká z domova důchodců. Láká ji dobrodružství, které ještě nestihla prožít, možná dokonce milostný románek. Hlavně chce pryč od stereotypu. Je to road movie. Na silnici se sejde se stopařkou o generaci mladší. Ty dvě ženy napohled nic nespojuje, ale nakonec se rozhodnou cestovat spolu.
Petr se byl za naší adoptivní dcerou dvakrát podívat, i když se to nemá. Jenže on je holt svéráz a prostě si to umanul. Dokonce se začal učit ugandsky.
