Číšník v chorvatské Tribunji se v restauraci u moře právě vyhýbá dětem s talíři plnými jídla. Má naspěch, večer je tady rušno. Když jeden z malých kluků s radostným výkřikem vystřelí směrem k přicházejícím kamarádům, obsluhující muž pár sekund balancuje na jedné noze.
Když děti křičí na zahrádce restaurace, celkem dost lidí to nelibě nese, že je obtěžují. Proč se ale stejně nevraživě nedívají na partu zpocených páchnoucích cyklistů, kteří na stejném místě popíjejí pivo a hlasitě si vyprávějí „vtipné“ historky?
