Nenápadné alergie. Jsou tady stále a některé se v zimě ještě zhoršují

Pyl, seno či kvetoucí tráva. To jsou věci, které mají s alergiemi spojené všichni. Jenže ti, kteří jimi trpí, vědí moc dobře, že chladným obdobím jejich problémy nemusí skončit.

Je totiž spousta alergenů, s nimiž se setkávají i v zimě, dokonce častěji než v létě. A s nimi musejí bojovat i nadále. A už vůbec nemluvíme o těch nadstandardních reakcích, které se týkají skutečně poměrně raritních věcí.

Alergie versus nachlazení Někdy je těžké to rozlišit. Ale pravidlem bývá, že zatímco nachlazení nejpozději do dvou týdnů skončí, alergické projevy s vámi zůstanou i měsíce. První jmenované se projeví až několik dní po infikování, alergie naskočí okamžitě, jak se setkáte s nepřítelem. Nachlazení vyvolává i třes těla a horečku, to se vám u alergie nestane. Bolest v krku u ní také není běžná, zatímco u něho ano.

Nejhorší je prach, srst a plíseň

V zimním čase totiž tráví lidé mnohem víc času v uzavřených a vytopených místnostech. A to představuje základní problém. Alergie, které v teple umírní prostě jenom tím, že jsou víc venku a nepřijdou s nimi na delší dobu do styku, se totiž rozhoří v jejich plné síle.

„Nejčastěji je způsobují částečky prachu ve vzduchu, zvířecí srst a plíseň,“ vypočítává doktorka Alana Biggersová s tím, že se mnohdy setkává i s reakcemi na švábí trus a poslední dobou stále rozšířenější štěnice. Projevy těchto strastí jsou podobné těm při letních alergiích.

„Je to kýchání, kašlání a rýma. Častěji lidé bojují třeba s otoky, které se projevují nejen v místech doteku s alergenem, ale také kolem očí, což je nepříjemné,“ vyjmenovává specialistka.

Pacientům se tvoří vyrážky, jsou vyčerpaní, aniž by měli důvod, zavírají se jim oči, i když se jim nechce spát, a celková produktivita klesá minimálně o polovinu. A nealergický svět, který je už tak moc nechápe, je ještě víc lhostejný. Jak se tedy bránit?

Vyzrajte na alergie jídlem. Pomůže dýně, česnek i kysané zelí

Samozřejmě kromě osvědčených medikamentů lze udělat i pár preventivních kroků. Ložní prádlo mějte vždycky, když v něm nespíte, uložené pod přehozy nebo dekami, které nachytají alergeny přes den, ale když je opatrně večer odstraníte, do postele se jich s vámi dostane opravdu jenom málo.

Pravidelně také perte povlečení, nejméně jednou za 14 dní. To samé dělejte se všemi dekorativními dečkami, polštářky, záclonami a závěsy v bytě. I čalounění byste měli čistit s podobnou frekvencí.

Do postele zvíře nepatří

Pokud jste doma delší dobu, používejte zvlhčovače vzduchu. Dají se koupit už za cenu kolem 600 korun a pro alergiky jsou penězi nevyčíslitelnou pomocí.

Vlhkost vzduchu v místnosti by se měla pohybovat kolem 60 procent – jak jste na tom zjistíte podle vlhkoměru, který stojí kolem 250 korun a vydrží několik let. Zvláště ekzematici na něj nedají dopustit.

Pokud máte i ve svém stavu zvířata, zvolte aspoň jednu místnost, kam nebudou moci chodit a kde si odpočinete. Už vůbec byste je jako alergici neměli pouštět do ložnice. Pokud máte možnost, nechávejte je co nejdéle venku anebo se s nimi dlouho procházejte. To ostatně prospěje oběma.

Kde se skrývají alergeny Prachové částečky – povlečení, nábytek, koberce Zvířecí srst – prakticky všude, ale nejvíc v čalounění, postelích a kobercích Plíseň – tmavé a vlhké prostory, hlavně v koupelně nebo ve sklepě, ale i v koutech u oken nebo pod dřezem Švábí exkrementy – tmavá místa především v kuchyni, v hrncích, pod dřezem anebo pod používanými přístroji Štěnice – tam, kde spíte, tedy v postelích, na válendách, v matracích i čalounění