Hyperkapnie může být příčinou malátnosti, vysokého tlaku, bolestí hlavy, ale i poruchy srdečního rytmu. Běžná vyšetření přitom nemusí nic odhalit, pokud se neměří obsah oxidu uhličitého v krvi.
„Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky,“ vysvětluje profesorka Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Civilizační nemoci, které nás zabíjejí. Týká se některá vás? |
Nadměrná únava i neklid
„Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne nebo naopak neklidem. Postihuje více obézní pacienty. Tyto příznaky však nemusejí být u všech vyjádřeny a pacient nemusí příznaky nadbytku oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jeho organismus má však zásadní,“ vysvětluje lékařka.
Tento problém hrozí především pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí, CHOPN. Když je nemoc v těžkém a velmi těžkém stadiu, hrozí jim hyperkapnie, protože mají omezenou funkci dýchání. Nedochází tedy ke správné výměně plynů, v krvi pak mají více oxidu uhličitého a naopak jim chybí kyslík.
„Aktuálně může tato nemoc hrozit až dvaceti tisícům lidí,“ upozorňuje docent Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně. „Vyšetření obsahu plynů v krvi však nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit.“
Léčba hyperkapnie přitom může pacientům významně zlepšit kvalitu života. Snižuje riziko zhoršení CHOPN a také počet hospitalizací.
Plíce v ohrožení. Které nemoci jim kromě covidu-19 hrozí? |
„Odborné studie také potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let,“ říká Ondřej Zela, primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku.
Pomáhá domácí plicní ventilaceO plicní ventilaci jsme v posledních letech slýchali často, když pomáhala v nemocnicích přežít pacientům s těžkým covidem. Využívá se však v léčbě různých plicních onemocnění. Jde především o plicní ventilaci v nemocnicích, která za pacienta fakticky dýchá. Ta je ovšem invazivní, člověk má do průdušnice zavedenou rourku a je v umělém spánku. U lidí s hyperkapnií se využívá plicní ventilace neinvazivní, kterou je možné mít doma a jejímž účelem je především dodat pacientovi víc kyslíku a náležitě odvádět oxid uhličitý. Pacient má přes nos a ústa masku, což může být problém pro lidi se špatným spánkem, protože se neinvazivní plicní ventilace zpravidla používá noci. Vzhledem k účinnosti metody za to však nepohodlí stojí. |
