Multitasking je prokletím žen. Umí rychleji přepínat mezi činnostmi

Ono to často není tolik o umění jako o snaze a ochotě. Zatímco žena dokáže v jednom čase vařit, vyklízet myčku a ještě dělat s dětmi úkoly, pán tvorstva zvládne jenom velmi soustředěně sledovat hokej v televizi. Už z tohoto příkladu je ovšem cítit nadsázka a trocha ironie. Ale něco na tom je. Ženský mozek skutečně pracuje na jiné bázi než ten mužský.

Negativní dopady Dělat víc věcí najednou je možné zvládnout a může to být vašemu životnímu pocitu i prospěšné, ale rozhodně to nesmíte přehánět. Protože pak by se to na vás mohlo neblaze projevit, a to po fyzické i psychické stránce. Co všechno vám podle vědců hrozí při dlouhodobém a pravidelném multitaskingu bez možnosti odpočinku? poškození mozku snížení výkonnosti horší schopnost soustředění vypadávající paměť bolest hlavy a migréna úzkost a následná deprese snížení IQ

„Už od pradávna musely ženy reagovat na víc podnětů. Zatímco muži jenom štvali mamuta, ony udržovaly oheň, zajišťovaly klid v domácnosti a hlídaly ratolesti. Proto umí reagovat rychleji a mají to v hlavě také mnohem lépe organizované,“ referuje psycholog Keith Laws.

Jenže je v tom háček. Reálný multitasking, jak se této schopnosti vznešeně říká, totiž neexistuje. V jeho definici sice stojí, že se jedná o dovednost soustředit se na několik věcí najednou, ale podle vědců je to nesmysl. „Pokud se tím budete opravdu detailně zabývat, zjistíte, že nikdo ve skutečnosti nedělá dvě věci najednou, ale přepíná z jedné na druhou,“ vysvětluje to jeden z nich, Gijsbert Stoet.

Právě na to jsou lépe geneticky vybavené příslušnice něžnějšího pohlaví. Ale ani tady to není tak jasně dané. Dokážou totiž velmi dobře skloubit činnosti, které vykonávají víceméně automaticky a bez přemýšlení. Ovšem to zvládnou i muži – mnoho z nich také poslouchá hudbu a běhá nebo jí a u toho píše do počítače.

Od sdílení po zívání. Osm věcí, které muži a ženy dělají jinak

Problém je, že dnešní doba vyžaduje něco jiného. Lidstvo se totiž ocitlo v době, kdy je multitasking vyvyšován na nejúžasnější pracovní vlastnost. S covidem se rozmohla práce z domova, což s sebou přineslo jednu velice nepříjemnou věc. „Ukázalo se, že všichni lidé jsou v kontaktu a dokážou být velice rychle propojeni. A také, že jsou ve strachu ze ztráty zaměstnání ochotni pracovat i v čase, kdy by v kanceláři dávno nebyli,“ varuje Keith Laws.

Tím pádem se domácí povinnosti často v jedné chvíli prolínají s těmi pracovními. I vám se jistě stalo, že jste při vaření večeře ještě odbíhali dořešit nějaké věci na počítači nebo telefonovali s kolegou. Děláte-li to však pravidelně a často, váš mozek se unaví a začne ztrácet výkonnost.

Na druhou stranu ale platí, že pokud toto zvládáte a občas si podobně vypomůžete, ušetří to čas i peníze. Jen je potřeba znát pravou míru. V každém případě se psychologové shodují na tom, že se nevyplatí míchat pracovní a soukromé věci ve snaze zvládnout všechno najednou.

Mozek se totiž v tu chvíli přepíná do jiných hemisfér. Pokud ho zahltíte jenom v té jedné, dokáže to zvládnout. Ale přeskakování z jedné do druhé je pro něj složité a v krajním případě to může vést i k vážným psychickým problémům, jako jsou třeba úzkosti a deprese (víc v boxu na této straně).

Hvězdy, jež zvládají víc Jennifer Lopez (53): Zpěvačka, herečka, producentka, televizní hvězda a módní ikona umí spojit příjemné s užitečným. „Když zpívám, vlastně u toho hraju, a když jsem v televizi, dávám si pozor na své outfity. Je to zábava,“ tvrdí žena, která je navíc dvojnásobnou matkou. Ashton Kutcher (44): Kromě toho, že hraje, pracuje Ashton Kutcher také jako producent, model a influencer. Sám přiznává, že má občas u ucha několik telefonů a v přestávkách mezi záběry řeší sociální sítě. „Unavuje mě to, ale i baví. A tak to zvládám,“ usmívá se. Zooey Deschanel (42): Nejenže se plně věnuje muzice, ale také hraje a má dobře fungující blog. Přesto je Zooey v pohodě. „Vždycky mám u sebe notýsek a píšu si poznámky. Občas mi vynadá režisér nebo někdo z kapely, že se nesoustředím. Ale zatím mě tolerují,“ říká.

Jak z toho tedy ven? Cítíte, že jste zahlcení úkoly, které musíte zvládnout v krátkém čase, a je jasné, že je budete muset řešit všechny naráz? Pak si je napište nejprve všechny na papír. „Ty nejnáročnější musíte vždycky dělat zvlášť a nemíchat je s jinými,“ radí kouč Richard Faber a pokračuje: „Pak vám zůstanou těžší úkoly a takové, které zvládáte automaticky bez nějaké větší námahy. Ty pak můžete navzájem nakombinovat tak, abyste jednu věc dělali vlastně jenom tak bokem a na druhou se mohli soustředit.“

Má to tu výhodu, že při lehčí činnosti si trochu odpočinete a naberete myšlenkovou sílu na těžší záležitost. Přitom si všechny úkoly poctivě rozložte, opravdu se tomu vyplatí věnovat čas. Protože pak si stanovíte termíny a cíle reálné a ne takové, které vás na konci dne budou jenom stresovat, protože se prostě nedají ani při nejlepší snaze stihnout.

Seřaďte je také podle toho, jaké musí být hotové první a které třeba mohou nějakou dobu počkat, aniž by to znamenalo problém. I když si totiž myslíte, že všechno musíte udělat hned, teď a tady, protože jinak dáte najevo své slabiny, většinou to tak nebývá. A je spousta věcí, které mohou počkat.

Hodně důležitá a zásadní je ještě jedna věc – snažte se při práci vyhýbat jakémukoli vyrušení zvenčí. Při práci ztište mobil, nesnažte se kontrolovat, kde zrovna jsou vaše děti, a nesledujte na firemním chatu, co řeší vaši kolegové. Protože i tak toho můžete mít nad hlavu. A tu má každý člověk vážně jenom jednu.

Řízení je jenom jedno Velmi běžným příkladem multitaskingu je řízení auta. Sice se při něm nesmí používat mobil, ale to, že ho lidé mají u ucha nebo aspoň esemeskují, poznáte velice dobře, když se k nim přiblížíte. Vůz nejede v pruzích, často se pohybuje pomaleji anebo přískoky, občas se jeho dráha klikatí jako užovka v dešti. To, co vypadá jako legrační poznatek, je ale ve skutečnosti velmi nebezpečné. Mnoho studií totiž prokázalo, že pokud během řízení obsluhujete mobil, řešíte e-maily anebo jinak mechanicky komunikujete s displejem, je výsledek stejný, jako kdybyste vypili čtyři velká piva. „Soustředěnost je téměř nulová, reakce jakbysmet a povědomí o tom, co dělají jiní účastníci provozu se nestačí ani zapnout,“ uvádí se v jedné z nich. Nepomůžete si ale ani chůzí. Pokud se při ní věnujete ještě jiným věcem, je podle výzkumu časopisu Gait a Posture téměř jisté, že se dříve nebo později vychýlíte ze své trasy, a pokud tam bude nějaká překážka – člověk, značka, klandr – prostě do ní narazíte. Navíc jste naprosto nevšímaví k okolí, při pokusech si například zaneprázdnění jedinci nevšimli ani toho, že kolem nich přeběhl nahatý muž.