Mrtvice mi způsobila potíže se zrakem, pomohlo každodenní cvičení

Důsledkem mého zdravotního problému bylo zcela rozhozené vidění. Začala jsem výrazně šilhat, byla jsem citlivá na jakékoli světlo, pořád jsem nosila černé brýle a klobouk.

Můj boj s nemocí Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

Okna jak v práci, tak i doma jsem musela zaclonit tmavou fólií. I tak se mi několik hodin po probuzení oči zavřely a nebyla jsem schopná je otevřít. Kdo to nezažil, nedokáže si představit, jak moc nepříjemné tyhle stavy jsou a jak dokážou člověku úplně rozhodit život.

Byla jsem na dně

Najednou jsem nebyla schopná sejít ze schodů a přejít samostatně silnici. Nejistota, tápání, na ulici jsem měla pocit, že se propadám, motala jsem se.

Já, do té doby aktivní máma tří dětí, která se téměř nezastavila, každý den měla rozplánovaný na minuty, neustále něco podnikala a vymýšlela. Mé psychice nepřidával ani vzhled, byla jsem ztrhaná, unavená, třásly se mi ruce a silně ujížděly oči.

K tomu se, bohužel, přidalo také pokračující covidové období, kdy bylo velmi obtížné objednat se na potřebné prohlídky.

Byla jsem zpomalená a šlapala si na jazyk. Ukázalo se, že mám mrtvici

Ta správná péče

Nakonec jsem měla velké štěstí, že mi oční lékařka po vyšetřeních na magnetické rezonanci doporučila kliniku Lexum, kde jsem se dostala do péče hlavního optometristy Ondřeje Vlasáka. Navíc mi hodně pomáhal i můj partner, který mě ve všem velice podporoval.

Byl se mnou i na kontrole u pana Vlasáka, aby si vyslechl všechny možnosti léčby rehabilitace. Následně byl svědkem mého každodenního cvičení. Pan Vlasák se mi nesmírně trpělivě věnoval celý rok, zkoušeli jsme různé oční cviky. Nikdy by mě nenapadlo, jak je to náročné, ale zároveň efektivní – že lze zlepšit vidění pouhým cvičením.

Sama jsem cítila obrovské zlepšení, po půl roce jsem mohla oči konečně naplno otevřít, sundala jsem zabednění oken a odložila brýle. Při první kontrole po půl roce jsem se rozbrečela v momentě, kdy mě pan doktor pochválil.

Jsem zase zpátky

Nejen já, ale i můj partner na mně pozoroval pokroky vždy ještě před další kontrolou. Dnes je to rok a půl, co jsem prodělala mozkovou příhodu.

Díky léčbě jsem se vrátila zpátky do života a nevím, jak panu Vlasákovi dostatečně poděkovat za to, co pro mě udělal.

Mám radost z každého dne, jsem zase aktivní máma a partnerka, mám plány. Moje rada je jasná: nevzdávejte se, hledejte pomoc. Musíte si najít ty správné odborníky a potom to půjde.

Názor odborníka Mgr. Ondřej Vlasák, Ph. D., hlavní optometrista sítě očních klinik Lexum Půl roku po CMP pacientka zašilhávala cca 20 stupňů směrem ven, byla vytržena z normálního života, neschopná pracovat, bavit se. Bála se slunce a pohybu. Světloplachost, potíže s rovnováhou a orientací v prostoru byly obrovské. Začala cvičit a její motivace byla úžasná. Po třech měsících měla již krásně rozcvičenou hybnost levého oka. Na druhé kontrole jsme zařadili více binokulárních cviků a došlo k redukci okohybné odchylky na dálku o 75 procent! Značně se zmírnily veškeré potíže. Četnost dvojitého vidění se nezvýšila. Úžasný výsledek za tak krátkou dobu. A velice motivující výsledek pro ostatní pacienty. Pro někoho, kdo to nezažil, je velice obtížné si představit, čím si paní Lenka prošla a jak obrovskou práci odvedla pro záchranu svého zraku – jeden den vidíte normálně a druhý den nejste schopni ani vyjít ven na sluníčko. Nyní nás čeká „pouze“ zlepšení binokulární spolupráce na čtecí vzdálenost.