Jarní únava: Mýtus, nebo realita? Jak se liší od únavy typické pro závažné nemoci?

Jarní únava: Mýtus, nebo realita? Jak se liší od únavy typické pro závažné nemoci?

Je jarní únava mýtem, nebo realitou? Jakým způsobem se s ní vyrovnávali naši předkové a jaké si z toho vzít ponaučení? Které důvody přispívají k pocitu jarní únavy a jak ji rozpoznat od slabosti, která doprovází některá závažná onemocnění?

Pokud bychom se pokoušeli najít jednotný, studiemi prověřený názor oborníků na „diagnózu“ jarní únava, s velkou pravděpodobností bychom této práci věnovali tolik úsilí, že bychom se únavou také „nakazili“. Ani v odborných kruzích totiž nepanuje v této otázce jednotný názor.

Mnozí lékaři výskyt tzv. jarní únavy popírají s odvoláním na absenci relevantních studií, existují však i pozorování, která tzv. jarní únavu dávají do souvislosti s pylovými alergiemi či nedostatkem slunečního svitu v zimních měsících (nebo obojím). Což zní vcelku logicky, tyto aspekty mají reálný základ a mohou k pocitu větší únavy jednoznačně přispět. Lze tedy popírat cosi, co mnozí z nás na jaře opravdu pociťují?

Měli naši předkové na jarní únavu čas?

Naši předkové měli pravděpodobně více důvodů k tomu, aby se po zimě cítili na pokraji sil; měli méně dostupných vitamínů, často i jídla, o celodenním tepelném komfortu se snad ani nedá hovořit – neznali vytopené autobusy, auta, obchodní domy, příjemně vytopené kanceláře. Zimy byly kruté, neexistovalo funkční oblečení, mnohdy jim musely stačit jen jedny boty. A tak není divu, že si s sebou zima často odnesla nejslabší jedince. Jaro bylo nadšeně očekávané a napříč kulturami a náboženstvími existuje celá řada významných jarních svátků.

Naše předky navíc k jaru dovedlo postní období před Velikonocemi (dnes bychom možná řekli „očistný půst“) a v jejich jídelníčku se přirozeně objevovaly první divoce rostoucí byliny, navíc měli to štěstí, že jim nikdo násilně neposouval čas – jejich životní rytmus se v daleko větší míře řídil přírodou, potřebami zvířat a rostlin, které chovali a pěstovali.

Mnoho odborníků se domnívá, že se v minulosti v daleko menší míře vyskytovaly alergie, které umí spolehlivě „zadupat“ nejen radost z jara, ale také s sebou přinášejí pocit obrovské únavy. S jarem zkrátka přicházelo slunce, teplo, vůně, barvy a mnoho práce na polích, zahradách a s novou domácí havětí. Naši předkové možná jarní únavu znali, ale rozhodně na ni neměli čas.

Problém moderní doby: Příroda žije v cyklech, člověk se z nich snaží vymanit

Příroda žije v cyklech, v pravidelně se opakujících dějích. Na zimu se celá příroda důkladně připravuje a v zimě pak odpočívá. Tukem obalená zvířata spí nebo se snaží šetřit energií. Většina živočichů a rostlin má své přirozené biorytmy, které se po staletí nemění – proč také? Výjimkou je člověk, „dravec“, jdoucí ke stále větší prosperitě a úspěchu, což mu na jednu stranu přineslo mnoho dobrého, avšak v některých aspektech života se zdá, že je tento pokrok draze vykoupen.

Nelze se pak divit, že zatímco jsou zvířata na jaře opilá hormony, příroda je plná radostného pípání a životní energie, my, uhonění lidé, se ploužíme – mnozí z nás se cítí unavení a podráždění. A když se navíc přidá přechodné snížení imunity po několika virózách či covidu a třeba i pylová alergie, máme jarní únavu jako vyšitou!

8 důvodů, které přispívají k pocitu jarní únavy

• Organismus velmi vyčerpají často se opakující onemocnění, která se typicky vyskytují v zimních měsících (nachlazení, virózy, chřipky, angíny, covid apod.).

• Na pozadí pocitu jarní únavy může stát pylová alergie.

• Dlouhodobý nedostatek slunečního světla negativně ovlivňuje psychiku (sluneční svit podmiňuje produkci hormonu dobré nálady – serotoninu) i tvorbu pro imunitu důležitého vitamínu D.

• Vánoční a novoroční svátky bývají obdobím neobyčejné hojnosti – konzumujeme mnoho nezdravých, tučných jídel, pijeme více alkoholu a často trávíme celé dny nicneděláním. To samozřejmě organismu neprospívá.

• Zimní splíny mají bohužel někteří z nás sklon léčit jídlem: čokoládou, sladkostmi i alkoholem – zátěž organismu se kumuluje.

• V zimě míváme méně blahodárně působícího pohybu. Ten je skvělý nejen pro udržení kondice, ohebnosti a pěkné postavy, ale i pro celkovou duševní a fyzickou pohodu (při sportu se do krevního řečiště vyplavují endorfiny, hormony dobré nálady).

• Kvalitní tuzemská zelenina a ovoce jsou bohužel v zimních měsících v regálech supermarketů spíše vzácností, je tedy pravděpodobné, že ač tyto zdraví prospěšně potraviny svědomitě konzumujeme, nemusí nám tisíce kilometrů dovážená rajčata neurčité barvy a krásné jahody bez chuti dodat tolik vitamínů, kolik by organismus přes zimu potřeboval.

• „Citlivé duše“ se někdy hůře vyrovnávají s kontrastem mezi zjevně optimistickou jarní přírodou a ve skrytu duše dobíhajícím zimním splínem, tento kontrast s sebou nese zvláštní nostalgii a smutek, které mohou prohloubit pocit jarní letargie a únavy.

„Jarní únava má jistě řadu příčin, z nichž jen některým lze předcházet nebo je později příznivě ovlivnit. Únava v tomto období souvisí s proběhlou zimou, s minimem slunečního světla, s vysokým výskytem infekčních nemocí, s chybnou skladbou potravy, s nedostatkem vitaminů a dalších přírodních látek,“ shrnují na svém webu příčiny odborníci Centra klinické imunologie v Praze.

Pozor!: Nezaměňte jarní únavu se slabostí provázející některé choroby

„Přechodná únava je zcela přirozený fyziologický jev, nicméně trvá-li více než 2–4 týdny, a časem má tendenci spíše gradovat, je na místě konzultovat zdravotní stav s odborníkem!“ tvrdí internistka Jitka Živná.

Alarmující jsou v těchto souvislostech zejména úbytky hmotnosti, přetrvávající zvýšená teplota a bolesti svalů a kloubů. Mezi nejčastější choroby, které dlouhodobá únava provází, patří: chudokrevnost, snížená funkce štítné žlázy, některá autoimunitní onemocnění, cukrovka 2. typu, některá srdečně-cévní onemocnění, únavový syndrom a borelióza, v závažnějších případech i nádorová onemocnění.

Doporučujeme

Články odjinud