Několik studií už potvrdilo, že náš příjem hořčíku není dostatečný. Prokázal to i váš výzkum. Co přesně jste zjistili?
Naší studie se zúčastnilo na tři sta dobrovolníků z Česka i ze Slovenska. Měla dvě části. Jedna byla dotazníková a obsahovala 63 otázek na životní styl, stravu, zda na sobě lidé nepozorují příznaky nedostatku hořčíku a podobně. V té druhé – screeningové – jsme měřením zjišťovali skutečný obsah hořčíku v těle, konkrétně v moči a v krevní plazmě. Závěry obou částí se jednoznačně shodovaly. A výsledky byly skutečně překvapivé. Ukázaly totiž, že v průměru 30 % populace trpí deficitem hořčíku. Tedy každý třetí člověk. Ve skupině do 30 let nemá dostatečný příjem hořčíku 24 % lidí, ve věku od třiceti do padesáti let 28 % a u lidí nad padesát let chybí hořčík dokonce 35 % lidí. Z toho 12 % je ve vysokém riziku.
Závěry naší studie korespondují i s výzkumy prováděnými Státním zdravotním ústavem. V souhrnné zprávě Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí (2009) se uvádí, že Češi přijmou zhruba o 20 % hořčíku méně, než je doporučená denní dávka.
Z krve to není úplně spolehlivé. Jednou z možností, jak lze hladinu hořčíku zjistit, je udělat odběr tkáně, například vyříznout kousek svalu ze stehna.
