Zvuky a hluky člověka obklopují čtyřiadvacet hodin denně. Někdy na ně můžete být naštvaní, často vás ruší, ale zároveň jsou i jistým druhem informace. Pozor, jede auto! Někdo vám volá. Venku začalo pršet. Sousedi dorazili domů. Pračka ukončila cyklus. Na plotně syčí vyvařená rýže!
Šetřete uši i psýchu
Byť možná bytostně toužíte po klidu a tichu, věřte, že absolutní ticho byste vydrželi jen velmi krátkou dobu. Ostatně, někdy se používá k mučení lidí to, že se zavřou do naprosto odhlučněné místnosti. Je to k zešílení. A tak se se zvuky kolem sebe prostě smiřte. Můžete ovšem regulovat jejich sílu. Zkuste si třeba nastavit ty v televizi o dva stupínky níže. Stejně tak muziku.
Příznaky ztráty sluchu: pozor na bzučení v uších i zhoršenou rovnováhu![]() |
Přílišný rámus dokáže nenávratně poškodit sluch. Dobře to vědí zaměstnanci v hlučných prostorech a podle zákona musí fasovat ochranné pomůcky. Dlouhodobé působení randálu na uši pro ně může být osudné. Kolik je limit? Osmdesát pět decibelů už sluch narušuje. Ty může vytvářet například silné jedoucí auto. Pokud chystáte dřevo na zimu, pak vězte, že cirkulárka vydává hluk i kolem stovky decibelů, a tak byste měli mít rozhodně sluchátka.
Kromě poškození sluchu hrozí při dlouhodobém intenzivním hluku také problémy s psychikou. Prostě dostává zabrat i vaše duševní zdraví. Dobře to znáte právě ze situací, kdy se za zdí ozývá soused, který od brzkého rána vrtá do zdi, anebo jeho potomek pouštějící techno. Vylítli byste z kůže. Ležíte v nemocnici na pokoji s někým, kdo chce mít pořád puštěnou „bednu“, a vám je hloupé ho omezovat? Ale jen ho omezte, máte právo na ticho a klid!
Ovšem vaše psýcha může dostávat „pecky“ i v případě, že se chováte hlučně sami k sobě. Teď si naopak zkuste (nebudete-li nikoho rušit) zesílit televizi o dva stupínky. Je to příjemné? Nezačnete být už po kratší nebo delší chvíli nervózní a roztěkaní? Žijete-li s někým ve společné domácnosti, je důležité vyladit zvuky tak, aby vyhovovaly všem.
Je v tom fyzika
Vaše ložnice vás v noci, jestli je otočena do klidné zahrady, zásobí zhruba třicítkou decibelů, déšť vydává mezi čtyřiceti až padesáti, chůze spadaným listím cca také tolik, vzlet letadla kolem sto dvaceti. A pak tu jsou různé šumy s intenzitou asi čtyřicet decibelů, kterým se přezdívá podle barev. Liší se od sebe zejména frekvencemi a intenzitou, to už jsme na poli fyziky.
Bílý šum bývá pro člověka nejznámější, je to třeba onen zapnutý fén, zvuk lednice, televizoru, pokud se zrovna nevysílá (i když dnes kanály mají téměř nepřetržitý provoz), vysavač a mixér v chodu, tekoucí voda z kohoutku a podobně... Tyto monotónní zvuky mají tendenci uklidnit některé malé děti, ale také dospělé lidi. U studentů mohou dokonce podpořit pozornost a koncentraci.
Za stres může i přetížení hlukem. Deset rad, jak se naučit vnímat ticho![]() |
Jestli nechcete plýtvat proudem nebo vodou, takové šumy si nahrajte do mobilu či stáhněte z internetu jako aplikaci. Když potom nebudete moct v posteli zabrat, pomohou vás ukolébat k spánku.
Růžový šum je jemnější než bílý, lze za ním vidět, vlastně slyšet, vánek, větřík, šplouchání klidného moře a jemný déšť.
Existují i hnědý nebo šedý šum, ale také černý, a ten právě symbolizuje naprosté ticho. To by vám, jak bylo řečeno, jistě zasáhlo psychické rozpoložení, proto si raději zvuky a šumy vhodně nastavte.
Sluchátka nechte raději domaPracovníci na železnici by vám bohužel mohli vyprávět, kolik smrtelných nehod zavinila sluchátka, a nebyla jen na uších teenagerů. Běžně potkáváte lidi na ulicích, kteří je mají nasazená, dokonce se někdy i vlní v rytmu hudby. Izolace od prostředí je sice uklidňuje, ale také vystavuje velkému nebezpečí. Troubení auta by možná slyšeli, ovšem to, že za nimi něco jede, často vůbec ne. Ženy, co jdou večer po tmě samy ulicemi a mají sluchátka, hodně riskují přepadení, ty, jimž se něco takového stalo, do poslední chvíle netušily, že za nimi někdo jde. Šumy, ať už jsou jakékoli výšky a hloubky, chrání lidi před riziky. Učte se od zvířat – nastražují slechy, aby byla víc v bezpečí, zatímco člověk se sám o tuhle možnost dobrovolně připravuje. A což teprve libé pocity! Vidíte, jak na břehu moře sedí lidé se sluchátky, místo aby poslouchali šplouchání vln. Lesem jde někdo s „ucpanýma ušima“ a vůbec ho nezajímá jemné šustění listí či zvuky ze vzdálené vesnice. Sluch sice není vyřazen z provozu, ale mozek dostává prostřednictvím uší jen jeden druh informace. Ani doma byste ale neměli sluchátka zbytečně používat. Víte, že vám utíká polévka na plotýnce a syčí o sto šest? Případně, že ze sousední zahrady někdo volá už nějaký čas o pomoc? K vnímání okolí sluch nutně patří. |