FOMO je temná stránka sociálních sítí, ohrožuje hlavně dospívající

Vedlejším produktem tohoto sdílení životů může být FOMO (Fear of Missing Out) neboli strach z toho, že vám něco uniká. Tento syndrom zatím nepatří mezi psychologické diagnózy, přesto může mít zásadní vliv na naše mentální i fyzické zdraví.

Sociální sítě ale zdaleka nejsou jedinou příčinou FOMO syndromu. Jen ho úspěšně krmí. Potřeba někam patřit a zapadat je mnohem starší než celý internet. První užití termínu se ale datuje do roku 2004, tedy do doby spuštění Facebooku, první globální sociální sítě, na které mohou lidé sdílet své životy (nepočítáme-li MySpace).

Staré jako lidstvo samo

„Psychologové začali termín FOMO používat v první polovině nultých let, aby popsali jev spojený s používáním sociálních sítí. S tím, jak v našich životech začala sociální média hrát stále vyšší roli, získávalo si pozornost i FOMO,“ říká Natalie Christine Dattilo z Harvardovy univerzity. FOMO definuje jako subjektivní pocit míjení se se zásadními zkušenostmi a událostmi.

„Ten vede k úzkostem a kompulzivnímu chování. Mezi jeho další příznaky patří mentální vyčerpání, plánování si více věcí, než je možné stihnout, a problémy se spánkem či soustředěním.“ A dodává, že úzce souvisí také se strachem ze sociálního vyloučení či ostrakizace, který je starý jako lidstvo samo.

Sociální sítě dětem zakázat nejde, ale mluvte o nich, říká expertka

Pocit, že nepatříme do té správné komunity, ovlivňuje také naše vlastní sebehodnocení. A snížené sebevědomí a sebehodnocení je také jedním ze symptomů FOMO, jak potvrzuje terapeutka Zuzana Steigerwaldová, působící na online platformě Hedepy.

„Řada lidí na sociálních sítích sdílí pouze pozitivní momenty ze svého života a mnohdy ještě v podobě, která je od každodenní reality na hony vzdálená. Vystavujeme-li se této fiktivní realitě často, přirozeně se s ní začínáme srovnávat,“ vysvětluje. Jenže v takovém srovnání nedokáže obstát nikdo z nás.

Obzvlášť zranitelní teenageři

„Obecně bychom měli zpozornět už v okamžiku, kdy je pro nás důležitější fotka než zážitek, lajk než radost ze zachyceného okamžiku, hodnocení druhých než vlastní pocit. Pokud se snažíme podřídit život trendu a zapomínáme na sebe, své hranice i možnosti, pak ztrácíme autenticitu a svobodu, které jsou pro duševní zdraví nezbytné,“ pokračuje Steigerwaldová.

Sociální sítě jsou pro mozek toxické, prospívá mu spánek a pocit štěstí

Stejně jako již zmíněný pocit, že někam patříme, který je obzvlášť důležitý pro teenagery a mladé dospělé. Studie z roku 2021 zaměřená na fenomén FOMO o něm hovoří jako o „sociálním hladu“. A ten má přímý vliv na naše fyzické zdraví.

Co dělá FOMO s tělem?

Vědci tvrdí, že pocit spojení s ostatními lidmi, vědomí komunity, jejíž jste součástí, vede ke snížení hladiny stresu, což prospívá nervovému i imunitnímu systém. Naopak FOMO ovlivňuje mozek podobně jako jiné úzkostné poruchy, tedy aktivací módu „bojuj, nebo uteč“.

Je rasistický a fatfobický, ale frčí. Sociální sítě nadchl trend čisté dívky

„Mozek zaznamená hrozbu, v tomto případě sociálního charakteru, a spustí poplach. Nervový systém reaguje zvýšenou aktivitou a my se cítíme nepohodlně a hledáme úlevu,“ vysvětluje lékařka Natalie Christine Dattilo.

Problém je, když si pro ni jdeme na své oblíbené sociální sítě. „Tímto způsobem pouze prohlubujeme svou úzkost a točíme se v začarovaném kruhu,“ dodává odbornice.

Alarmující čísla

Teenageři a mladí dospělí, které sociální sítě provázejí v podstatě celé jejich životy, mohou snadno získat pocit, že nedostačují vyretušovaným standardům. Máte-li doma teenagera, ujistěte se proto, že si je plně vědom faktu, že sociální sítě nereflektují skutečnost.

Nerealistická očekávání mohou mít totiž devastující efekt. Americké statistiky říkají, že až 25 procent chlapců ve věku 15 až 20 let považuje svá těla za nedostatečně maskulinní a 50 procent třináctiletých dívek hlásí nespokojenost se svým zevnějškem. U sedmnáctiletých je to už 80 procent. A to jsou vskutku alarmující čísla.

Pleš, břicho, málo svalů. Muži jsou častěji obětí body shamingu, tlak na ně vzrůstá

Jak z toho ven

Ne, nemusíte sobě a svým dětem hned mazat účty na všech sociálních sítích, ty mají i mnoho výhod. Všem, kteří se nechtějí dostat do spirály FOMO, případně touží z ní úspěšně vystoupit, nabízí Zuzana Steigerwaldová následující doporučení:

Všeho s mírou: Nainstalujte si aplikaci, která vám bude čas na sítích měřit. Možná vás překvapí, že na nich trávíte mnohem více času, než jste mysleli a než chcete. Zkuste tento čas postupně zredukovat a nahradit jinou aktivitou. Pravidelně si udělejte čas na digitální detox, dobře tak poznáte, jak na tom s nutkavou potřebou být stále online opravdu jste. Nesledujte všechno a všechny: Zbavte se pocitu, že musíte mít přehled o všem – nikdy se vám to nepodaří a povrchní projíždění stovek účtů ve vás postupně vyvolá spíš úzkosti a stres. Pročistěte účty, které sledujete, a zaměřte se jen na kamarády a své blízké. Sdílejte s rozmyslem: Sociální sítě mohou být skvělým zdrojem podpory, ale také vás mohou rychle stáhnout dolů. Nesnažte se sdílet každý detail ze svého života a čekat, až vám ho někdo virtuálně ohodnotí. Založte si svůj osobní deník, kam si své všední i výjimečné zážitky budete zapisovat a vkládat fotografie. Ocenění a radost hledejte hlavně v sobě a svých prožitcích. Nebojte se k nim vracet. Rozšiřte své sociální vazby offline: Pěstujte aktivní sociální život mimo online prostředí. Zapojujte se do skupin a aktivit, které vás opravdu zajímají, a budujte vztahy ve skutečném světě. Zaměřte se na své cíle a hodnoty: Ptejte se sami sebe, co je pro vás důležité a co vám dává smysl. Směřujte svá rozhodnutí k sobě a ne k tomu, co by na to řekli druzí. Vědomě v sobě podporujte odvahu být jedineční. Sebedůvěra: Pracujte na posilování sebedůvěry a sebeúcty. Budete-li věřit ve své schopnosti a hodnotu, budete méně náchylní k pocitům FOMO. Mějte respekt: Nezapomínejte, že internet je dobrý sluha, ale zlý pán. Ovládne-li nás, zmocní se nás závislost a ztratíme sami sebe.