Autoimunitní onemocnění jsou po srdečně cévních a nádorových onemocněních údajně třetím nejčastějším důvodem nemocnosti a úmrtnosti v rozvinutých zemích. „V určitých výjimečných případech může infekce virem v autoimunitní onemocnění vyústit,“ říká v rozhovoru profesor z izraelského Weizmannova ústavu věd, kde vede svůj vlastní tým. Jaké jsou přesné důvody nárůstu autoimunitních chorob v postcovidové éře? Týkají se tyto problémy i vás? A jak pacientům pomoci?
Věnujete se výzkumu imunitního systému a jeho velmi důležité schopnosti, která mu umožňuje rozpoznat přítele od nepřítele. Jak známo, selhání této schopnosti může následně vést k útoku imunitního systému na buňky v našem vlastním těle, a tudíž k propuknutí různých autoimunitních onemocnění. Přibývá jich poslední dobou?
Odpověď je poměrně jednoduchá, za posledních třicet až čtyřicet let je výskyt onemocnění spojených s deregulací imunitního systému, k nimž patří nejen autoimunitní onemocnění, ale také alergie a různá chronická zánětlivá onemocnění, na dramatickém vzestupu. V České republice je tento nárůst vidět obzvláště markantně, což zřejmě souvisí se změnou životního stylu po roce 1989. Jako příklad mohu uvést dětskou cukrovku, jejíž incidence – tedy počet nových nemocných – od roku 1989 vrostla zhruba o 300 procent.
Je zde nepopiratelný vzrůstající trend nedůvěry společnosti vůči očkování obecně. Myslím však, že za tento politováníhodný stav zčásti mohou samotné lékařské autority.
