K udušení dochází, když se jídlo či jiný předmět zachytí v zadní části krku. Pokud totiž blokuje horní část průdušnice, člověk nemusí být schopen dýchat a může to mít fatální následky.
„Typickými příznaky dušení jsou kašel, chytání se za hrdlo, pískavé zvuky při nádechu, hlučné dýchání, panika postiženého, promodrání kůže a ztráta vědomí, pokud se nedaří cizí těleso odstranit. Někdy může být příznakem dušení nemožnost mluvit, kašlat, u dětí plakat či dýchat,“ popisuje tyto stavy lékař Jaroslav Hornych z Českého červeného kříže.
Takto postiženým pak hrozí udušení a náhlá zástava oběhu. Proto je třeba jednat rychle. Prvořadým úkolem je v takové situaci odstranění cizího tělesa z dýchacích cest. Pokud se to nedaří a postižený se dusí, je nutné neprodleně přivolat zdravotnickou záchrannou službu.
Zemřel fotbalista Jakub Malina, syn miliardáře i expartner Bučkové či Vojtkové |
První pomoc
U dětí starších než jeden rok a dospělých je nejúčinnější, když dojde k samovolnému vykašlání jídla nebo předmětu. Pokud dotyčný vnímá a je schopen kašlat, vyzývejte ho ke kašlání.
„U postiženého, který je při vědomí, ale nemůže kašlat, mluvit, plakat a dýchat nebo vydává pískavé zvuky při nádechu, se zachránce postaví vedle postiženého a předkloní ho tak, aby uvolněný předmět mohl vypadnout z úst. Udeří postiženého svou dlaní pětkrát silně mezi lopatky a zkontroluje, došlo-li k uvolnění dýchacích cest,“ uvedl pro iDNES.cz postup první pomoci Jaroslav Hornych z Českého červeného kříže.
Jak snížit riziko dušení jídlem
|
Pokud uzávěr dýchacích cest trvá, následuje další krok: „Zachránce se postaví za postiženého, předkloní ho, sevře jednu ruku v pěst a umístí ji mezi pupek a dolní konec hrudní kosti, druhou rukou pěst uchopí a silně stlačí nadbřišek směrem dovnitř a nahoru. Tento postup opakuje pětkrát. Oba popsané postupy – úder mezi lopatky a stlačení nadbřišku – zachránce střídavě opakuje, dokud nedojde k odstranění uzávěru dýchacích cest nebo dokud postižený neztratí vědomí,“ nabádá lékař Jaroslav Hornych a dodává, že se tato technika nepoužívá u těhotných žen.
Miminka se zachraňují jinak
Jiný postup první pomoci je pak u dětí do jednoho roku. „Je-li dítě při vědomí avšak nemůže kašlat, plakat či dýchat, položí si zachránce dítě na své předloktí hlavou a obličejem dolů. Dolní čelist dítěte spočívá mezi palcem a dvěma dalšími prsty ruky zachránce. Je nutné dát pozor, aby nebyly stlačovány měkké tkáně pod bradou dítěte. Dlaní druhé ruky zachránce pětkrát silně udeří dítě mezi lopatky a zkontroluje, zda cizí těleso bylo vypuzeno,“ vysvětluje Jaroslav Hornych.
„Pokud uzávěr dýchacích cest trvá, uloží zachránce dítě na záda a pětkrát stlačí hrudník do hloubky jedné třetiny předozadního průměru hrudníku,“ dodává s tím, že oba popsané postupy, úder mezi lopatky a stlačení hrudníku, zachránce opakuje, dokud se neodstraní uzávěr dýchacích cest nebo dokud dítě neztratí vědomí. Pokud dojde ke ztrátě vědomí a zástavě oběhového systému, zahájíme oživování.
Lidé mají oproti jiným savcům nevýhodu
Paradoxem je, že člověk je jediným živočišným druhem, kterému hrozí udušení, když spolkne něco velkého nebo je při jídle nepozorný a třeba ještě mluví. Píše o tom David Lieberman v knize Příběh lidského těla. Na vině je jinak tvarovaný hlasový trakt u lidí.
Základní příznaky dušení
|
„Všichni ostatní savci včetně lidoopů mají prostor za nosem a ústy rozdělený na dvě částečně oddělené trubice: vnitřní pro vzduch a vnější pro potravu a vodu,“ píše se v knize. U psa nebo šimpanze tak potrava a vzduch prochází v hrdle jinou cestou.
„Avšak lidem na rozdíl od všech ostatních savců schází ke kontaktu příklopky hrtanové s měkkým patrem několik centimetrů. Když se lidem přemístil hrtan nízko do krku, ztratili trubici uvnitř trubice a naopak se jim vyvinul společný prostor za jazykem, kterým do jícnu nebo průdušnice prochází potrava i vzduch,“ vysvětluje se v knize.
