Petr Kostka si roli vyšetřovatele zahrál dvakrát Foto: Česká televize / Vlastimil Malaska

Petr Kostka si roli vyšetřovatele zahrál dvakrát Foto: Česká televize / Vlastimil Malaska

Epizoda Duplikát Foto: Česká televize / Vlastimil Malaska
Epizoda Identifikační kresba Foto: Česká televize / Vlastimil Malaska
Tomáš Töpfer si později zahrál v Četnických humoreskách Foto: Česká televize / Vlastimil Malaska
V epizodě Jed se zkoumal arzen v těle Foto: Česká televize / Vlastimil Malaska
28
Fotogalerie

Dobrodružství kriminalistiky: Smolná premiéra, nedostatek herců a zatčení

Metody, které dnes běžně vídáme v detektivkách, byly v dřívějších dobách průkopnické. Většinou je objevili náhodně, když se řešil zapeklitý případ. A přesně tyto objevy sledují jednotlivé epizody populárního seriálu Dobrodružství kriminalistiky (1989), který opět běží na České televizi. Co se dělo v zákulisí natáčení?

Herci docházeli

Seriál byl poměrně náročný na obsazení. Zahrály si v něm stovky herců a někteří opakovaně. Režisér Antonín Moskalyk byl totiž nucen některé herce obsadit znovu a všimnout si toho mohl opravdu jen hodně bystrý divák, protože šlo vždy o díly od sebe hodně vzdálené. Výjimku tvořil Ladislav Lakomý, který se objevil coby sekretář v díle První detektivní sbor a hned v následujícím díle Modus operandi si zahrál milionáře Miltona. To samé se stalo i u Jiřiny Jelenské, která ztvárnila dokonce tři postavy – pekařku v díle Krev, „Rachejtli“ v díle Mechanoskopie a švadlenu v díle Vlas. Karel Pospíšil si zase v epizodě Krevní skupina střihl dvojroli. Zahrál si tam totiž zaměstnance divadla a podvodníka Tanakiho.

V seriálu se objevil i sám tvůrce Moskalyk, a to ve třetím díle Bertillonáž, kde měl vedlejší roli jednoho z kriminálníků, Juliana Lavala. Ke své roli řekl: „V té době jsem se moc neholil ani nestříhal a navíc mi praskla zubní protéza, takže jsem byl pro roli ideální adept.“ 

Tohle je pět smutných rekordů kriminalistiky. Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 6

Další řady málem nevznikly

První epizody se natáčely v průběhu roku 1988 ve spolupráci s SRN. Podle úspěšnosti se pak měly natáčet další řady. K tomu ale málem nedošlo! První díl měl totiž na Československé televizi premiéru v sobotu 11. listopadu 1989, tedy v době revoluce. Seriál tak měl smůlu, protože potenciální diváci řešili jiné starosti než sledovat seriál v televizi. Naštěstí ale zaznamenal úspěch u německých sousedů, a tak se pokračovalo v natáčení.

Pokračování 3 / 6

Drama v Amsterdamu

Tvůrci se inspirovali skutečnými případy, které se odehrávaly různě ve světě. Natáčení ale pochopitelně probíhalo v Česku. Pouze záběry pro díl Paprsek vznikaly v zahraničí, konkrétně v Amsterdamu. Štáb ale nestihl vyřídit povolení k filmování, takže se natáčelo načerno. Při realizaci scény, kdy se u Rijksmusea z auta vynášely padělky obrazů, policie několik členů štábu zatkla.  

Pokračování 4 / 6

Úvodní znělka vychází z tvorby Vangelise

O hudbu se postaral skladatel Karel Svoboda. Právě díky němu vznikla i úvodní znělka, která dala seriálu tvář. Inspiraci pro ni našel v závěrečné skladbě z filmu Blade Runner (1982) od řeckého skladatele Vangelise. Podoba tam opravdu je, ale samozřejmě jde o dvě zcela odlišné skladby, které mají svůj jedinečný rukopis.

Pokračování 5 / 6

Poškození historického vozu

Nehoda, která se tvůrcům nevyplatila, se stala při natáčení epizody Padělek. Ivan Vyskočil v ní ztvárnil jednoho z mužů zapletených do padělání peněz. V jedné scéně přijíždí v historickém vozidle a rekvizitáři ho prosili, aby s ním zacházel opatrně. Jenže režisér Moskalyk potřeboval, aby víc šlápl na plyn. To se stalo a došlo k proražení olejové vany. Rekvizitáři si prý na režiséra, který to zavinil, netroufli, a tak to odnesl Ivan Vyskočil.

Pokračování 6 / 6

Historické nepřesnosti

Seriál sleduje 150 let vývoje kriminalistiky a scény jsou inspirované reálnými událostmi. Nicméně v některých momentech se od skutečnosti v některých dílech liší. Například v epizodě Krev, v níž k odhalení pachatele přispěje metoda rozlišení zvířecí a lidské krve, se tvůrci inspirovali vraždami sériového vraha Ludwiga Tessonwa. Ten v letech 1898–1901 zavraždil nejméně čtyři děti v Německu. V Českém Krumlově, kde se děj odehrává, naštěstí tento vrah neřádil.

Doporučujeme

Články odjinud