Vzpomeňte si na dětství. Jak jste trávili svůj volný čas? K naprosté spokojenosti vám tehdy stačilo slunce, vzduch, křída, míč a pár dobrých kamarádů. A slovo nuda? To jste nejspíš ani neměli ve slovníku.
Vysedávání ve školních lavicích jste přirozeně kompenzovali běháním, skákáním nebo lezením po stromech a večer jste se vraceli domů dosyta vylítaní a příjemně unavení. Proč je to teď jinak, co se stalo? Jak to, že hřiště zejí prázdnotou a stále více dětí dává přednost virtuální zábavě? Mohou za to opravdu jen moderní technologie, na které se dnes svádí ledacos, nebo je problém ještě v něčem jiném?
„Když jsem přišla domů ze školy, hodila jsem tašku do kouta a s klíčem na krku běžela ven. Bydleli jsme kousek za Prahou, z okna jsem koukala do polí, vyrůstala jsem v přírodě. Lítali jsme s partou na kole, lezli po stromech a objevovali svět. Pak k tomu přibyly lyže, později sportovní aerobik a teď každý den cvičím jógu. Pohyb byl odmala součástí mého života. Je však jasné, že svět se změnil. Moderní technologie, sociální sítě, covid, ale i životní styl rodičů, kteří tráví více času v práci – to vše ovlivnilo, jak dnešní děti vyrůstají,“ říká Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu, která se ve své práci věnuje také bezpečnosti dětí v online prostředí.
Aktuální výzkumy mezi dětmi do čtrnácti let ukazují, že děti dávají přednost spíše aktivnímu trávení času venku s přáteli a sportem.
„Rodiče se dnes vrací domů často až pozdě večer a nemají čas s potomky každý den sportovat. Z vlastní zkušenosti vím, jak náročné je skloubit práci a rodinu. Pořád ale věřím, že je to hlavně na nás rodičích, jak povedeme naše děti a co jim předáme.“
Na vině nejsou jen mobily
Mnozí z dospělých vidí kámen úrazu právě v moderních technologiích, které dnes děti denně využívají. Dokazuje to nejnovější průzkum společnosti ESET, která se specializuje na kybernetickou bezpečnost. Probíhal v prosinci 2022 za účasti tisíce respondentů a výsledky mluví jasně – internet vede k pasivitě.
Rodiče se obávají hlavně toho, že používání chytrých zařízení odrazuje děti od pohybu (21 procent) a podporuje lenošivost (19 procent). V neprospěch moderních vychytávek svědčí i další častá obava, že děti nezískají základní sociální dovednosti (16 procent) a nebudou schopny samostatně si hrát bez asistence dospělého (15 procent). Desetina respondentů dává do souvislosti internet s poruchami pozornosti a rozvojem úzkostných stavů, a dokonce i s poruchami příjmu potravy (8 procent). Jsou tedy moderní technologie skutečným – a jediným – kořenem všeho zla?
„Navzdory našim představám internet není nejoblíbenější dětskou zábavou. Aktuální výzkumy mezi dětmi do čtrnácti let ukazují, že děti dávají přednost spíše aktivnímu trávení času venku s přáteli a sportem. Elektronická zařízení jsou až na třetím místě. Chybí spíše vedení dětí ke sportu a nedostatečně nastavená pravidla bezpečného používání technologií a vymezení času, kdy dítě technologie využívá. Jako výrazný problém spojený s užíváním elektronických zařízení, který vidím ve své praxi, jsou spíše úzkosti a problémy v sociálních dovednostech, kdy se děti například příliš stydí seznamovat nebo nedokážou udržet konverzaci a naslouchat druhému,“ podotýká k datům psycholožka Kamila Ryšánková.
Přibývá malých diabetiků
To, že se dnes nejmladší generace hýbe daleko méně než dřív, má však negativní dopady také v oblasti zdraví. Nadváha a obezita – jako přirozený důsledek pasivního životního stylu – neznamená totiž jenom estetický problém.
Za obezitu dítěte mohou pouze a jen rodiče, říká v Rozstřelu pediatr |
„Obezita u dětí je nebezpečná v tom, že vyúsťuje do celé řady zdravotních komplikací. Jednou z nich je vysoký krevní tlak a u velmi obézních dětí také cukrovka druhého typu. Dále pak enormní zatížení kloubů, což s sebou přináší nejrůznější ortopedické problémy, a stejně jako u obézních dospělých hrozí i zde vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny. Obézní děti jsou také častěji nemocné, trpí například respiračními infekty, nebo se u nich hojněji vyskytuje astma. Možných komplikací je opravdu hodně,“ upozorňuje Kateřina Bednaříková, primářka Dětské léčebny Křetín, která se specializuje na léčbu dětí s obezitou.
Celou situaci ještě zhoršila pandemie covidu provázená lockdowny, nařízenou distanční výukou a pozastavenou činností kroužků či sportovních oddílů, do kterých se mnohé z dětí po vynucené pauze už nevrátily. Právě v tomhle období začala křivka grafu dětské nadváhy a obezity prudce stoupat, což potvrdila studie pořádaná Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost v roce 2021, které se zúčastnilo téměř sedm desítek pediatrů a asi 4 500 dětí.
V životním stylu dítěte hrají prim rodiče, kteří by mu měli jít příkladem.
Získaná data jsou alarmující. V Česku vzrostl počet dětí s nadváhou na 26 procent, přičemž víc než 16 procent z nich trpí obezitou. Nejhorší situace je ve věkové kategorii chlapců od 11 do 13 let, kde trpí nadváhou či obezitou 37 procent. (Pouze pro srovnání: v roce 2016 bylo obézních „jenom“ kolem 10 procent dětí.) Odborníci před tímto vzrůstajícím trendem důrazně varují. Pokud se člověk nadváhy či obezity v dětství nezbaví, může se s ní pak potýkat po celý život, a to včetně zdravotních rizik a problémů z toho plynoucích.
Začít se dá jídelníčkem
Jednou z věcí, kterou lze začít, chcete-li u dětí vypěstovat zdravější návyky ohledně životosprávy, je strava. Nemusíte se hned objednávat v nutriční poradně, to základní zvládnete i sami. Stačí vědět, že k rozvoji nadváhy a obezity vede stravovací rutina, kdy je příjem kalorií vyšší než výdej.
V praxi je to tak, že děti si často vybírají kaloricky vydatná jídla, třeba tolik oblíbený fast food nebo pizzu, jsou zvyklé hodně mlsat a různě se „dojídat“. Nemluvě o pravidelné konzumaci nápojů, jako je kola, energetické drinky či různé ovocné džusy, které jsou doslova nadupané cukrem a prázdnými kaloriemi.
Dalším častým úskalím bývá také denní režim. „Je například velký problém, že děti nesnídají. Nesmí se stávat, že první jídlo je oběd, protože pak jsou vyhladovělé a dohání to v odpoledních hodinách, což už samozřejmě není dobré,“ uvádí Kateřina Bednaříková.
Vliv na rozvoj obezity má také prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Hodně záleží na tom, jak se rodina stravuje, jestli se věnuje nějakým pohybovým aktivitám a vede děti ke zdravému životnímu stylu. Mnozí z rodičů pracují na směny nebo zkrátka nemají čas s dětmi někam chodit, což je problém. Stále je však klíčová jejich podpora, která může spočívat například v tom, že svého potomka přihlásí na nějaký kroužek.
Nejlepší motivace? RodinaMirka Vokounová Krepčíková, speciální pedagožka a ředitelka Nadačního fondu Propolis 33 „Jednou z hlavních a nejdůležitějších motivací dítěte k pohybu je přístup, který má k pohybu jeho okolí, to znamená ti nejbližší. Jestli je pro ně přirozeným doplňkem každodenního života, anebo ho vnímají spíš jako něco zatěžujícího a zbytečného. Je naprosto zásadní, aby byl pohyb nebo sport dítětem přijímán jako zcela přirozený, zdravý a aby se téhle aktivitě mohlo věnovat společně s rodiči. Díky tomu dítě vidí a cítí, že sportování přináší radost. Důležitým krokem je vybrat třeba kroužek, který mu bude maximálně vyhovovat. Hodně záleží na tom, zda má radši kolektivní či individuální sporty nebo zda bude rádo sportovat s rodiči. Hlavní je zapojit také pobyt venku, v přírodě. Někdo má rád turistiku nebo aktivitu, kde není kladen důraz na výkon. Jiný je naopak duší soutěživý, proto volí kolektivní sporty, případně takové, kde může dosahovat vrcholových výsledků. Při výběru vhodné aktivity je důležité, aby rodiče s dítětem komunikovali. Může se totiž stát, že si bude chtít některý sport jenom vyzkoušet, než si najde to své. Dále je nezbytné, aby rodiče přijali fakt, že dítěti se může líbit úplně jiný druh sportu, než si oni pro něj představují. Všechno je zcela individuální. Hlavní je, aby dítě pohyb bavil, pak se mu bude s nadšením, často a rádo věnovat.“ |
Dobrým startem při léčbě dětské obezity může být také pobyt v léčebně. „Tam se děti seznámí s určitými základními pojmy, jako jsou třeba bílkoviny nebo sacharidy. Jednoduše se jim ukáže, jak by se měly stravovat, tedy pravidelně a vícekrát denně, ale spíše po menších porcích. Také se zde dozvědí, jaké jsou možnosti pohybu, že to není jenom o nějakém monotónním cvičení a chození na procházky, ale že si ten pohyb můžou zpříjemnit hledáním kešek nebo jízdou na koloběžce, samozřejmě ne elektrické. V léčebně se celý tenhle proces může dobře nastartovat a potom dítě pokračuje v domácím prostředí za podpory rodičů či praktického lékaře, který sleduje jeho pokroky,“ popisuje Kateřina Bednaříková.
Děti se učí tím, co vidí
Sečteno a podtrženo, v životním stylu dítěte hrají prim jeho rodiče, kteří by mu – v ideálním případě – měli jít sami příkladem. Děti se totiž učí pozorováním a nápodobou. Napodobují řeč, mimiku, gestikulaci, projevování emocí, ale i způsob trávení volného času.
Takže když po příchodu z práce automaticky saháte po televizním ovladači nebo celé večery klábosíte s kamarády na sociálních sítích, stěží můžete chtít po svém potomkovi, aby odložil mobil, obul si tenisky a vyrazil na hřiště. Ty tenisky si musíte nazout i vy, alespoň občas.
„Ze zkušenosti můžu říct, že vést děti ke zdravému pohybu tak, aby správně chodily, běhaly a celkově se hýbaly, je na nás rodičích. Proto jsem odmala s dcerami navštěvovala kroužky pro zdravý vývoj. Obě také chodí na gymnastiku, celá rodina lyžujeme, holky jezdí na koni a hrají tenis. A celý život budou asi vzpomínat na to, jak jsem je během covidu každé ráno nutila dělat výpady a sklapovačky,“ vypráví s úsměvem Dita Charanzová.
„Dnes je třeba velmi oblíbený Sokol, kde děti vedou právě ke správné pohybové koordinaci. Také při výběru školy a školky je dobré zjistit si už předem, kolik hodin tělocviku týdně mají a jaké další sportovní aktivity nabízejí po vyučování,“ dodává.
Pohyb je pro každého
Možná teď namítnete, že ne každé dítě dostane do vínku sportovní talent. Ne každého baví kopat do míče, dělat přemety na kladině nebo se na kurtu ohánět raketou. O tom to ale není.
Pro zdravý tělesný vývoj dětí bohatě stačí zcela přirozený pohyb, jako je lezení po stromech či různých prolézačkách, honičky a spousta dalších aktivit na čerstvém vzduchu. Ať mají stokrát radši rozlámaná záda z válení sudů z kopce nebo hry na slepou bábu, než z věčného vysedávání u počítače.
My Češi o sobě rádi tvrdíme, že jsme sportovní národ. V realitě to ale zase tak slavné není. Pohyb je přitom jednou z podmínek kvalitního života. Nejde zdaleka jen o lepší kondici, ale také o prevenci mnoha nemocí. Moderní medicína sice dokáže prodloužit náš průměrný věk, jde však také o to užít si ho pokud možno ve zdraví. A pohyb je jedním z nejlepších nástrojů, jak toho dosáhnout. Navíc je nám k dispozici kdykoli, kdekoli a zcela zdarma. Využijme tuhle úžasnou možnost a dopřejme ji také našim dětem.
Jsme na správné cestěDita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu  „Poslední studie Světové zdravotnické organizace ukazují, že v Evropě je každé třetí dítě obézní nebo má problémy s váhou, což je spolu se Spojenými státy nejvyšší číslo na světě. Evropská unie má několik programů na podporu pohybu a zdravé výživy, což jde ruku v ruce. Existují například programy na podporu zdravého jídla ve školách, jako jsou mléčné výrobky, ovoce a zelenina, nebo program na více hodin tělesných aktivit v rámci vyučování. Zdravá strava a životní styl se také stávají důležitým společenským tématem. Na sociálních sítích jsou extrémně sledované příspěvky o vaření nebo různých druzích cvičení a udržování kondice. Myslím, že jsme na správné cestě a zase je to jen a jen na nás samotných.“ |
