Na Harvard Medical School jste nedávno absolvoval kurz „vedení digitální transformace ve zdravotní péči“. O co šlo?
Na Harvardu otevřeli studijní program elektronizace medicíny a oslovili mne, protože mám v evropské části Světové stomatologické organizace na starosti umělou inteligenci a digitalizaci. Bylo to ohromně zajímavé. Jednak jsem se vrátil do míst, kde jsem se kdysi naučil používat lasery, ale zejména kvůli tomu, jak se ve zdravotnictví vše mění. Hlavním cílem však bylo dát dohromady partu expertů, která tyhle změny v celém zdravotnictví pomůže prosadit ve světě. Je to projekt za tři biliony dolarů během pěti let, takže to zajímá i spoustu firem…
Mimochodem, kurz na Harvardu změnil můj pohled na elektronické vzdělávání. Nikdy jsem nebyl fanda koukání se na sebe přes počítač při videohovorech, jak jsme to zažívali při covidu, ale tam to mají neuvěřitelně propracované. Nejdelší přednáška musí být do šesti minut a nesmí mít více než dva obrázky: mají změřeno, že jinak to lidé už nepoberou.
Umělá inteligence se velmi rychle naučí, kdo z nás jak moc fňuká a kdo ne.
