O chemii v jídle mluví světově uznávaná odbornice v oblasti kvality a bezpečnosti jídla prof. Ing. JANA
HAJŠLOVÁ, CSc., z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.
| foto: Shutterstock
Chemie v jídle aneb co opravdu škodí. Klame kokosový olej, říká odbornice
Denně jsme vystaveni účinkům stovek chemikálií. Jsou v kosmetice, lécích, obalech, v běžných čisticích prostředcích,
které používáme při úklidu, ale i v potravinách. Jak je to s chemií v jídle? Co nám opravdu škodí? Která „éčka“ a další látky se ocitly „na černé listině“? I na to odpovídá světově uznávaná odbornice v oblasti kvality a bezpečnosti jídla Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Jakým potravinám se ze zásady vyhýbáte? Čím víc toho o potravinách vím, tím víc se snažím myslet na dvě hlavní věci. Na prospěšnost pestré stravy, což je stará dobrá zásada. A pozornost si zaslouží i druhy tuku, jelikož nezdravé jsou tuky s nasycenými mastnými kyselinami s delším řetězcem. Zvyšují „špatný“ LDL cholesterol, který je jednou z příčin kardiovaskulárních onemocnění. Tuky s nasycenými mastnými kyselinami se vyskytují i v dnes tolik populárním kokosu, v kokosovém másle. A podobně je tomu i u některých dalších rostlinných tuků s pevnou konzistencí, jež zdraví neprospívají. Proto se snažím vyhýbat i potravinám obsahujícím palmový tuk. A samozřejmě vysokému obsahu živočišných tuků, jako je sádlo, hovězí nebo skopový lůj… (Kokosový tuk obsahuje až 80 % nasycených mastných kyselin a palmový tuk zhruba 50 %, tedy srovnatelně jako vepřové sádlo – záleží samozřejmě na úpravě. Každopádně ostatní rostlinné oleje obsahují nasycených mastných kyselin jen kolem 20 % a převažují v nich zdravější nenasycené mastné kyseliny, pozn. red.)
A velmi mě ovlivnilo téma, jež v poslední době vzbudilo velké diskuse, a to jsou vysoce nebo ultra zpracované potraviny. (Při výrobě upravené tak, aby déle vydržely a lépe chutnaly a aby jejich produkce a skladování zároveň byly co nejlevnější a příprava co nejjednodušší. Tím se liší nejen od základních potravin, ale i od těch sekundárně zpracovaných, což je třeba kysané zelí, nakládané okurky, kompoty, sýry, jogurty nebo čerstvý chléb. Mezi hlavní vysoce zpracované potraviny patří instantní polévky a omáčky, jídla z fastfoodů, čokoládové tyčinky, slazené nápoje, předsmažené hranolky, balené sušenky atd. V naší stravě konzumace těchto potravin vzrostla už na 50 %, v USA dokonce na 80 %, pozn. red.)
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
