Během života postihuje bolest zad zhruba 80 % lidí, hlavně v kříži. Rozsáhlá lékařská studie zveřejněná před pěti lety v USA uvádí, že v každý okamžik jí na světě trpí až 540 milionů lidí a že jejich počet s postižením dolní části zad za posledních třicet let vzrostl o více než 50 %. Co můžu při bolestech páteře, nejen té bederní, zvládnout samoléčbou? A existuje nějaké pravidlo či vodítko, kdy už bych měla jít k lékaři?
Pokud vám pomáhá a vede k úlevě suché teplo, jde většinou o svalový problém a bolestivý stav by se měl postupně během několika dnů zklidnit sám. Bolest má vždycky nějaký důvod – v tomto případě způsobí omezení hybnosti postiženého místa, čímž zlepšuje podmínky pro hojení. Pohybové rozsahy by tedy pokud možno neměly „jít“ do výrazné bolesti. Vystřeluje-li však bolest až do horních či dolních končetin, mohlo dojít k poranění a útlaku nervových struktur. To už je vážnější problém. Obecně by se dalo říct, limituje-li vás bolest svalů, kloubů, páteře, končetin v běžných denních aktivitách, nemůžete-li kvůli tomu spát nebo jde o typ bolesti, s níž jste se ještě nesetkala a neznáte ji, a trvá-li déle než 5 až 7 dní, určitě jděte k lékaři.
Mimochodem, velmi schematicky se dá říct, že sval nebo svalový úpon se hojí pět až šest týdnů podobně jako zlomenina. Tělo vlastně nemá mnoho různých mechanismů, jak se s různými obtížemi vyrovnat. Organismus při hojení využívá pořád několika hojivých reakcí v různých obměnách. Například když se vám poškodí obratlová ploténka (tvoří jakýsi měkký polštářek a tlumič nárazů mezi dvěma obratli, pozn. red.), v obecném smyslu to způsobí obdobnou kaskádu obranných mechanismů těla, jako když se vám poškodí meniskus v koleni. Samozřejmě u obratlové ploténky záleží na tom, zda jsou, či nejsou poškozené nervové struktury.
V kyčelním kloubu uděláme v průměru kolem 20 tisíc pohybů denně. U krční páteře to je až 30 tisíc. A teď si představte, že 20tisíckrát nebo 30tisíckrát denně uděláte pohyb, který není biomechanicky optimální.
