Jde o nejčastější formu demence, která bývá rychlá a zákeřná. A proto je těžké se s něčím takovým u blízkých smířit. Marie (49) si vyslechla diagnózu své matky v jejích 65 letech. „Zhruba tak rok jsem vnímala, že pořád něco zapomíná a zmatkuje. Vlastně mě to nemělo šokovat. Ale stalo se,“ vzpomíná na den před pěti lety.
Problém je v tom, a každý to ví, že i moderní medicína je na tuto nemoc postihující mozkové buňky, které ovlivňují paměť, soustředěnost a celkově kognitivní funkce, krátká.
Šest potravin, které mohou chránit před Alzheimerovou chorobou |
„Většinou postihuje právě lidi nad 65 let – jenom deset procent případů se týká mladší populace,“ říká neurolog Seunggu Han s tím, že kromě zmíněných příznaků má pacient i problémy s řečí a vykazuje známky neracionálního a impulzivního jednání.
Abyste s ním dokázali snesitelně žít, musíte si uvědomit, že všechno, co prožívá, je ovlivněné nemocí. „Může mít svoje strachy, představy a vztek. Nic z toho si však nesmíte brát osobně,“ říká ošetřovatelka Petra. Pravidlem číslo jedna je tedy zůstat nad věcí, což je ovšem často to nejtěžší. Snažte se také nedělat nic překvapivého a nezvyklého.
„Pacienti s alzheimerem mají rádi svou rutinu. I jídla podávejte ve stejnou dobu, choďte pravidelně spát a vstávejte ve stejný čas,“ radí odbornice. Nemocného člověka tak neznervózníte a on nebude ve stresu. Pokud se dostanete do konfliktu, nechtějte se s ním dohadovat.
„U takto stižených lidí není důležité, co říkají, ale jak se cítí. Na to byste se měli soustředit,“ vyzdvihuje neurolog. Za většinou jejich výlevů je strach nebo nejistota. Proto je musíte přesvědčit o tom, že jsou v bezpečí.
„Když na vás někdo, koho milujete, křičí, je těžké zachovat klid a nebýt zoufalý. Ale musíte to udělat. Protože i když vám jeho slova ubližují, on to netuší,“ vysvětluje ošetřovatelka. Dát najevo frustraci nebo hněv je to nejhorší. Pokud to jen trochu jde, berte věci naopak s humorem – to pomůže oběma stranám.
Pomáhá pohyb, zpěv i tanec
Udržujte také pacienta v pohybu. To mu dodává sílu. Jenže na to potřebujete vymyslet procházky, kde by se mu nemělo nic stát. Lidé s velkou zahradou mají výhodu. Pokud mezi ně nepatříte, je potřeba, aby byl nemocnému vždy někdo z rodiny nablízku.
„Pomáhá také muzika, tanec nebo zpěv. Ty dávají zapomenout na to špatné – ve vašem případě na těžkosti, které prožíváte. A pacientovi na jeho běsy, které nosí v sobě,“ radí lékař.
OBRAZEM: Slavní, které postihla Alzheimerova choroba |
Myslete i na sebe
Tato situace není jednoduchá a často na vás dopadne. Proto se postarejte i sami o sebe.
Pokud vám nestačí ulevit si při koníčku nebo s přáteli, je možné obrátit se také na Českou alzheimerovskou společnost, která nabízí své služby i rodinným příslušníkům. To proto, aby mohli jít dál a postarat se o ty, které milují. Protože to je teď jejich úkolem.
